Vědci již desítky let pátrají po planetách, které by mohly být vhodné pro existenci života. K tomu, aby na planetě mohl život, jak ho známe, vzniknout, je potřeba především voda. Výzkumy se proto zajímají také o to, kolik jí na známých exoplanetách vody ve skutečnosti je. Nový vědecký výzkum tak u několika exoplanet potvrdil více než padesátiprocentní podíl vody, k překvapení vědců je ale většina těchto planet na povrchu velmi suchá. Je to způsobeno tím, že voda v těchto exoplanetách je soustředěna především uvnitř těchto vesmírných těles. Vědce tak velice překvapilo, že i vesmírná tělesa extrémně bohatá na vodu mohou navenek připomínat vyprahlé pouštní světy. Výzkumnou práci zveřejnil vědecký časopis Nature.

Jak se hledají planety

Nové exoplanety astronomové detekují hned několika způsoby. Tím nejčastějším je, že měří poklesy zářivosti mateřské hvězdy. Tento jev nastává ve chvíli, kdy se planeta na své oběžné dráze dostane před mateřskou hvězdu. Další metodou je sledování nepatrných výkyvů zářivosti hvězdy, které způsobují kolem ní obíhající planety. Každá metoda však dokáže měřit rozdílné veličiny. První metoda odhalí rozměry vzdálené planety, pomocí druhé zase astronomové mohou měřit její hmotnost.

Jakmile vědci zjistí oba parametry sledované planety, následně dokáží identifikovat, zda se jedná o plynného obra, jako je Jupiter, nebo kamenný svět, jakým je například naše Země. Platí zde totiž pravidlo, že kamenné planety jsou vzhledem ke své velikosti velice těžké. Pokud je planeta extrémně těžká, značí to vysokou přítomnost kovů. Pokud je středně těžká, může to znamenat, že se na planetě ukrývá vysoké množství vody.

Bližší průzkum objevených světů

Tým španělských výzkumníků se rozhodl podrobněji podívat na planety, u kterých známe rozměry i hmotnost. A odhadnout novým výzkumem jejich složení. Vědce konkrétně zajímaly vodní světy obíhající kolem malých, málo jasných hvězd – červených trpaslíků. Přibližně osm z deseti hvězd na Mléčné dráze spadá do této kategorie. Výzkumy dosud analyzovaly složení planet jednotlivě. Španělští výzkumníci se však dosavadní poznatky rozhodli rozšířit skokovitě. Celkem se výzkumníci zaměřili na třiačtyřicet různých světů a ukázalo se, že mnoho z nich mělo až padesátiprocentní podíl vody.

„Je překvapivé vidět důkazy tak vysokého počtu vodních světů obíhajících kolem nejběžnějšího typu hvězd v naší galaxii. Tato skutečnost má enormní dopady na pátrání po obyvatelných planetách,“ uvedl hlavní autor výzkumu Rafael Luque, který v současnosti působí na Chicagské univerzitě.

Stará teorie se vrací do hry

Nový výzkum zároveň prokázal, že zkoumané planety obíhají velice blízko kolem svých mateřských hvězd. To znamená, že nejsou schopny udržet vodu v kapalném stavu na svém povrchu kvůli velice vysokým teplotám. Voda by se na nich udržela jedině v podobě extrémně přehřátého plynu. Velké objemy povrchové vody by tedy znamenaly přítomnost rozsáhlé horké atmosféry.

Tento scénář je však v rozporu s pozorováními. Ty přítomnost rozsáhlých plynných atmosfér pro zkoumané vodní světy vylučují. Analýza dat místo toho naznačuje, že voda je součástí jejich útrob. V podstatě tvoří příměs kůry a pláště. Zjištění, že mnohé planety obíhající v těsné blízkosti hvězd a tvoří je z poloviny voda, vrací do hry starou hypotézu planetárního vývoje. Ta říká, že vesmírná tělesa bohatá na vodu nemohou vznikat poblíž svých hvězd, protože vysoké teploty by z planetárního disku odpařily všechnu vodu. Tato tělesa tak musela vzniknout ve větší dálce a později migrovat blíže své hvězdy. Dále čtěte: (Robot zaznamenal na Marsu zvláštní otřesy. Vytváří je nejspíše nárazy meteoritů).

Zdroj: Science.