Rezistence na antibiotika neboli schopnost bakterií odolávat kdysi účinným léčivům představuje jeden z nejzávažnějších problémů moderní medicíny. Tým výzkumníků však nyní zaznamenal výrazný pokrok, když změnil strukturu antibiotika, a syntetizoval nové, obcházející obranné mechanismy stovek rezistentních bakterií. Stačila malá změna struktury a to, co hubilo jen málo odolné patogeny, nyní dokáže zahubit i ty nejodolnější.

Boj s rezistencí bakterií na antibiotika vědci dodnes pomalu prohrávali a vytvářet nová účinná léčiva bylo pro ně stále obtížnější disciplínou. Objev nové molekuly, takzvaného fabimycinu, která dokáže zcela změnit poměr sil, vědcům dává naději na lepší zítřky. Jejím objevením navíc vědci vydláždili cestu k objevení mnoha jí podobných.

Cílí na velice odolné bakterie

Účinek nového léčiva je zaměřen na takzvané gramnegativní bakterie, jako jsou Escherichia coli, Salmonella nebo Helicobacter. Jedná se o patogeny, které charakterizuje nadměrně odolná buněčná stěna, dodatečná ochranná membrána a účinný systém, který odstraňuje cizorodý materiál. Souhrou těchto výhod jsou tyto bakterie velice odolné na poškození antibiotiky.

Tyto bakterie jsou zodpovědné až za tři čtvrtiny úmrtí na infekci způsobenou rezistentními patogeny. I přes veškerou dosavadní snahu vědců, se během posledních padesáti let nepodařilo vytvořit účinný druh léčiva, který by dokázal efektivně infekci vyléčit. Bakteriím se však naopak podařilo vytvořit si hned několik obranných mechanismů.

Zázračná molekula

Tým výzkumníků, který vedl Paul J. Hergenrother z Illinoiské univerzity, v USA, ukázal, že dříve objevené molekuly mohou účinně proniknout přes všechny obranné vrstvy gramnegativních bakterií a nejen to. Tyto molekuly se navíc samy hromadí tam, kde mohou bakteriím nejvíce uškodit. Přestože k využívání v klinické praxi má fabimycin zatím daleko, všechny dostupné indicie naznačují, že máme důvod k optimismu. Dále čtěte: (Robotický hmyz může být klíčem nejen k objevování vzdálených planet).

Zdroj: ACS Central Science