Nový výzkum naznačuje, že dávní lidé možná šplhali po stromech jako dnešní opice a to i přesto, že uměli chodit. Vědci své tvrzení opírají o výzkum téměř sedm milionů let staré lebky, která byla objevena v africkém Čadu. Tento starý nález dodnes u odborníků vyvolává pochybnosti o tom, jestli jsou to pozůstatky lidské nebo primáta.

Předmětem analýzy se staly pozůstatky druhu Sahelanthropus tchadensis (Sahelantrop čadský), které byly objeveny před jednadvaceti lety v poušti v Čadu. Tento důležitý objev tehdy posunul vývojovou linii hominidů o celý milion let zpět.

Někteří mají pochybnosti

Vědci sice nedokázali odpovědět na otázku, zda tento druh chodil vzpřímeně, ale potvrdili, že s největší pravděpodobností uměl chodit. Další skupina odborníků však nad novou studií, kterou publikoval odborný časopis Nature, vyjádřili velké pochybnosti. Studie dokonce zahájila debatu o tom, zda tento druh vůbec řadit do lidské evoluční linie.

Vědci vidí problém zejména v tom, že existuje jen velice málo kosterních pozůstatků pro vypovídající analýzu. Vědci totiž zkoumali pouze stehenní kost a dvě kosti z předloktí, které byly v Čadu objeveny. Vědci přitom prokázali přítomnost celkem třiadvaceti znaků, které mohou naznačovat, že tvor chodil po dvou končetinách. Novější fosilie hominidů, včetně kostry Lucy, která je stará tři miliony let, naznačují, že pohyb po dvou je určujícím rysem naší linie.

Dohady vědců

Oponující vědci však vidí na kostech jasné znaky šimpanzů, a proto se přiklání k teorii, že se jednalo spíše o primáta než o lidského předka. Odborník na původ člověka z Přírodovědného muzea v Londýně Fred Spoor, který se však na výzkumech nepodílel, naopak označil novou studii za přesvědčivou. Dále čtěte: (Vědci objevili v moři záhadný kráter. Dinosaury možná nevyhubil jen jeden velký asteroid).

Zdroj: Nature