|  TECHNIKA
so 23. listopadu, svátek má Klement, zítra Emílie
Věda a technika
Rádiové záblesky zachytili astronomové obřími pozemskými teleskopy 

Vědci zachytili zvláštní vesmírné signály. Vycházejí z pozůstatků mrtvé hvězdy

07. listopadu 2020 17:01 / Andre Renard / CHIME Collaboration
 0   0
Vědci zachytili pozemskými rádiovými teleskopy letos v dubnu sérii záhadných signálů z vesmíru. Tyto takzvané rychlé rádiové záblesky jsou poměrně běžné, vědce však zaujalo, že vycházejí přímo z nitra naší galaxie. Vědci nakonec po bedlivém pátrání zjistili, že zdrojem je mrtvá hvězda.

Letos v dubnu se podařilo astronomům zachytit další sérii takzvaných rychlých rádiových záblesků. Těchto vesmírných rádiových signálů již vědci zachytili mnoho, tyto však vzbudily jejich pozornost více než kterékoliv jiné. Takzvané rychlé rádiové záblesky totiž tentokrát vycházely přímo z nitra naší galaxie Mléčné dráhy.

Dosud všechny podobné signály, které jsou stále jednou z největších kosmických záhad, pocházely z velice vzdálených míst ve vesmíru. Jak ukázaly pozdější výzkumy a snaha astronomů o trasování zdroje těchto záblesků, generovala je s velkou pravděpodobností mrtvá hvězda.

Zbytky obrovské hvězdy

Záblesky, které se označují jako FRB (z anglického Fast Radio Burst) se zpravidla objeví zcela náhle, trvají velice krátce a pak stejně tak rychle zmizí. To je také důvodem, proč je pro astronomy velice těžké najít zdroj. Tentokrát však měli astronomové velké štěstí a podařilo se jim záblesky vystopovat. Jejich zdrojem byly pozůstatky velké hvězdy, která je od Země vzdálená pouze 30 tisíc světelných let. Na téma tohoto unikátního objevu vyšla ve středu obsáhlá studie v odborném časopise Nature.

Vědcům k trasování objektu dopomohly rádiové teleskopy, které dokáží detekovat rádiové vlny. Tyto vlny jsou ve skutečnosti elektromagnetickým zářením tvořeným fotony, podobně jako je například viditelné světlo. Konkrétní záblesk s označením FRB 200428 vycházející z Mléčné dráhy vědci dokázali vytrasovat díky tomu, že jeho zdroj už delší dobu pozorovali.

Dobřé známá neutronová hvězda

Tímto tělesem byl dobře známý magnetar s vědeckým označením SGR 1935 + 2154, který byl v té době velice aktivní a vyzařoval kromě rádiových signálů také typické záblesky gama záření a rentgenového záření. Rychlé rádiové signály z této hvězdy objevili poprvé 28. dubna a další milisekundové záblesky pak znovu 8. října. Vědci díky následné analýze zjistili, že pulzy přibližně odpovídají rychlosti rotace této neutronové hvězdy.

Obrovská rotace

Neutronové hvězdy jsou malé objekty dosahující průměru do 20 kilometrů, které však mají vysokou hmotnost a tedy i hustotu. Jejich hmotnost se pohybuje mezi 2-3 hmotnostmi Slunce. Vznikají na konci života hvězd, jejichž hmotnost se pohybuje mezi 10 a 30 slunečními hmotnostmi (z menších objektů vznikají bílí trpaslíci a z větších černé díry). Nejrychleji rotující neutronová hvězda PSR J1748-2446ad se kolem svojí osy otočí více než 700x za sekundu. Dále čtěte: (Astronomům se podařil zcela ojedinělý objev. Našli velice vzácnou hvězdu, která se nepodobá žádné jiné).

Fotogalerie
Lukáš Bauer | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu