Zvyšování hladiny oceánů v souvislosti s táním ledovcovýh příkrovů je proces, který už trvá desítky let. Nová vědecká studie Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) však naznačuje, že tání ledovců naplňuje ty nejčernější vědecké předpovědi z minulých let.

Studie s názvem Nature Climate Change uvádí, že ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o téměř dva centimetry, což je mnohem více, než předpokládali optimistické předpovědi.

„Ačkoliv jsme předpokládali, že ledovcové příkrovy budou v reakci na oteplování oceánů a atmosféry přicházet o čím dál větší množství ledu, tak nakonec tají mnohem rychleji, než jsme si mohli představit,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie Tom Slater ze Střediska pro polární pozorování a modelování na Univerzitě v Leedsu.

Cílem rozsáhlé vědecké práce bylo srovnání aktuálních výsledků satelitních měření ledových příkrovů a počítačových projekcí různých klimatických modelů. Díky měřením ze satelitů tak vědci vědí, kolik ledu už z oblastí zmizelo, ale také nabízí vědcům jasný pohled na to, ze kterých oblastí led ubývá nejvíce.

Gigantické množství vody

Systematickému měření tání ledu v pevninských oblastech se vědci intenzivně věnují od počátku devadesátých let 20. století. Za tuto dobu přišla Antarktida a Grónsko nejméně o 6,4 bilionu tun vody, která se nyní nachází v oceánu.

V současnosti tak hladina oceánu roste přibližně o čtyři milimetry ročně, což je mnohem více, než předpokládaly modely z přelomu milénia. Podle studie Evropské vesmírné agentury (ESA) tento trend znamená, že do konce století vzroste hladina oceánu o 17 centimetrů, což už je viditelné pouhým okem.

Ledovce tají na celé planetě

Vědci také poznamenali, že Antarktida a Grónsko přispívají k růstu hladiny jen částečně. Velký dopad má také tání tisíců menších ledovců zejména v horských pásmech. Jasným příkladem je například tání ledovců na Islandu nebo v Alpách. Dále čtěte: (Ledovec pokrývající Grónsko se rozpadá. Dosáhl takového bodu tání, ze kterého již není návratu).