Rakovina, infarkt, žaludeční vředy, roztroušená skleróza. Mohou mít tyto nemoci něco společného? Budete se divit, ale mohou. Pravidelné ponocování.

Vědecké studie francouzsko-britského týmu prokázaly, že riziko onemocnění právě těmito nemocemi je mnohem vyšší u lidí, kteří se v noci snaží dohánět to, co nestihli ve dne, a kteří nerespektují biologické potřeby svého těla. O nejlepší poloze k usínání jsme psali zde.

U člověka se časté ponocování může ale odrazit i jinde. Projeví se například formou psychických potíží nebo postupným ubýváním reprodukčních schopností. Lékaři říkají, že organismus člověka, který si nedopřává potřebný odpočinek, mnohem rychleji stárne. A je přitom úplně jedno, jestli je člověk nočním ptákem z donucení, nebo je to prostě jeho styl života. Neprospívá ani těm, kdo se po nocích pravidelně dívají na oblíbené filmy, čtou knížky, hrají na počítači nebo tančí na diskotékách.

Ponocování podle studií působí stejně jako časový posun při zaoceánských cestách. Narušuje přirozený biologický rytmus těla. Ten má periodu mezi 20 a 28 hodinami, ovlivňuje teplotu, krevní tlak, spánek, bdělost a hormonální změny, aby tělo mohlo optimálně fungovat v době, kdy je to pro ně přirozené. Víte, proč evoluce vymyslela spánek? Přečtěte si o tom v našem jiném článku.

Rozumové a mentální schopnosti lidí, kteří prožili více než deset let ve střídavém pracovním rytmu s nočními směnami a narušeným spánkem, se zhoršily tak, jako by zestárli nejméně o šest a půl roku. Narušila se totiž samotná struktura mozku. Varující je i skutečnost, že i když s nepravidelnou prací a ponocováním přestanete, vaše tělo potřebuje ještě několik let k tomu, aby zregenerovalo.