Mileniálové neboli generace Y je chápána jako následovník generace X a generace MTV. Jsou to většinou děti rodičů narozených v poválečných letech, tzv. baby boomers.

Poprvé se pojem pro generaci, která by si na pustý ostrov s sebou vzala hlavně internet, objevil v knize amerických spisovatelů Williama Strausse a Neila Howea Millenials Rising, tedy v překladu Mileniálové na vzestupu.

Pro ty, kdo ještě nejste seznámeni s termínem ‘mileniál’, zde je krátký popis. Mileniálové neboli generace Y neboli po našem Havlovy děti je označení pro lidi narozené od roku 1986 (někdy se udává i dřívější rok) až do roku 2004. Jsou to děti tzv. baby boom generace X. Mohli bychom je také označit jako ty, kteří od svého dětství používají informační komunikační technologie. 

Peníze jsou jen prostředek, jak si život užít

Zatímco pro generaci jejich rodičů byly peníze a práce jednou z hlavních položek na vrcholu žebříčku hodnot, generace Y to tak nemá. Peníze jsou důležité, jsou ale hlavně prostředkem, jak si život užívat. Mileniálové nežijí kvůli tomu, aby pracovali. Pracují kvůli tomu, aby mohli krásně žít. Chtějí zajímavé a dobře placené zaměstnání, nehodlají pro to ale obětovat vše. Protože vedle zaměstnání je pro ně stejně důležitý i zajímavý osobní život. 

Změna je život

Zatímco generace jejich rodičů si dovedla představit život na jednom místě a v jednom zaměstnání, mileniálové zkoušejí rádi nové věci a rádi se učí. Jsou ochotni pracovat naplno, ale jen ve chvíli, kdy jim práce přijde smysluplná a kdy je baví. Neznamená to, že často střídají práci. Jde jim ale hlavně o to, aby jim ta jejich přinášela stále něco nového a zajímavého.

Já versus já na sociálních sítích

Jak už bylo řečeno, sociální média nám toho hodně dala, ale také vzala. Není novinkou, že generace Y má často problém s komunikací mimo platformu Facebooku, Instagramu, Twitteru nebo YouTube. Mladí lidé se často stávají zaslepenými sami sebou, mají narcisistické sklony a více se strachují o počet ‘lajků’ než o reálný a přímý kontakt s lidmi.

Poslední studie prokázaly, že nejhorší vliv na psychické zdraví mladých lidí má Instagram. V průzkumu, který se uskutečnil v Anglii, 1500 dotazovaných mezi 14 a 24 lety označilo Instagram za sociální platformu, kvůli které trpí úzkostmi, depresemi, samotou, poruchami spánku, poruchou vnímání vlastního těla nebo šikanou. Velkou roli v tom hraje fakt, že nyní máme dvě osobnosti. Tu, kterou ukazujeme na sociálních sítích a tu, kterou jsme ve skutečnosti. 

Neúspěch se nepřijímá

Americký profesor z univerzity v New Hampshiru Paul Harvey ve své studii shrnuje, že tato generace má "nereálná očekávání a silný odpor ke kritice". Nedokážou snést neúspěch, a to tím spíše, že jejich okolí se chlubí jen úspěchy a ti, kteří úspěšní nejsou, raději na sociálních sítích mlčí. "Vykašlete se na okolí," říká profesor. "Svět je trávník, který můžete osázet květinami vlastního úspěchu. Pokud se trávník vašich známých zelená a skvěje víc, uvědomte si jednu věc: není všechno takové, jak se zdá. Ve skutečnosti jsou to stejní lidé jako vy. Mají stejné frustrace i pochyby," vysvětluje a dodává: "Zůstaňte ambiciózní, jen si přestaňte myslet, že jste výjimeční. Zatím nejste, ale budete-li poctivě pracovat, můžete klidně být." Psali jsme také: Zpátky do minulosti. Zlatý věk létání už je pryč a mnoho věcí se od té doby změnilo.