|  HOBBY
st 9. října, svátek má Štefan α Sára, zítra Marina
Ostatní
Velikonoční tradice se v Česku dodržují již sedm století 

Velikonočním pondělím vrcholí svátky jara. Proč se vlastně chodí na pomlázku?

21. dubna 2019 13:00 / Internet
 0   0
Pomyslným vyvrcholením Svatého týdne je Velikonoční pondělí. Je to zároveň nejvýznamnější den velikonočního období z hlediska zvyků a tradic. Nejvíce tento den prožívají děti, kdy chlapci chodívají na pomlázku a děvčata pro ně mají připravenou koledu.

V křesťanské liturgii je Velikonoční pondělí dnem, kdy věřící oslavují Zmrtvýchvstání Páně.

Proč se vlastně chodí na pomlázku

Na úvod se sluší říct, že mrskání pomlázkou a rozdávání vajíček je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdeme. Velmi důležitou součástí velikonočních oslav je pomlázka neboli tatar, která je upletena z vrbového proutí, jehož počet se liší podle šikovnosti autora.

S upletenou pomlázkou pak chlapci chodí dům od domu za děvčaty, kde každé z nich vyšlehají, aby zůstalo krásné, zdravé, pilné a veselé až do dalších jarních svátků. Tento zvyk se v českých zemích dodržuje již bezmála sedm století.

Jak Velikonoční pondělí vypadá

Už od brzkých ranních hodin připravují hospodyňky sváteční stůl, na kterém nesmí chybět mazanec, jidáše a beránek. Pro očekávané koledníky jsou připraveny nazdobené kraslice, sladkosti, pár drobných a dospělí se obvykle mohou těšit také na pálenku.

Když barvy hrají roli

Děvčata si připravují pro koledníky barevné pentle, které po vyšlehání uvazují na tatar. V dřívějších dobách záleželo na barvě, kterou dívka chlapci darovala. Pokud byla mašle zelená, značila ke koledníkovi sympatie, modrou stuhou mu dívka dávala naději, červená znamenala lásku a žlutá naopak odmítnutí. Ve stejných barvách dívky připravovaly také malovaná vejce.

Celá koleda se pak odehrává během pondělního dopoledne, kdy chlapci obcházejí domácnosti ve svém okolí a děvčata na ně netrpělivě čekají. V některých regionech se dodržuje také to, že se děvčata a chlapci vzájemně polévají vodou.

Velikonoční tabule

Slavnostní koledu pak zakončuje sváteční hostina, na které by nemělo chybět maso, které bylo v období půstu upozaděno. Obvyklým pokrmem býval pečený králík nebo jehněčí maso. Využívala se také vařená vejce, z nichž hospodyňky připravovaly omelety, pomazánky nebo nádivku. Právě vejce byla také nejčastější odměnou za pomlázku, jelikož jsou od pradávna symbolem Velikonoc a jara.

Každé děvče si vajíček připravovalo raději více, aby opravdu na každého koledníka zbylo. O velikonočním pondělí jsou pak v každé domácnosti spousty vajíček, a to jak vykoledovaných, tak těch, která zůstala nerozdána. Otázku "Co s nimi?" řeší každý po svém. Zkuste si třeba připravit báječně lahodnou vajíčkovou pomazánku dle našeho receptu.

Fotogalerie
Veronika Prášilová | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu