Nároky pro pěstování cesmíny nejsou nikterak vysoké. Stačí stanoviště s polostínem a vysazování samčích a samičích jedinců v blízkosti.

Pěstujte samčí i samičí rostlinu 

Původní domovinou cesmíny je Evropa, severní Afrika a Japonsko. Samičí rostliny mají červené, černé nebo modré plody, a jestli je nesezobou ptáci, vydrží na keřích od září až do března. Pro lidi jsou plody velmi jedovaté, pokud si tedy cesmínu pořídíte, dávejte pozor na děti. Příznaky otravy se mohou dostavit už po dvou požitých bobulích. 

Pěstujte samčí i samičí rostlinu 

Původní domovinou cesmíny je Evropa, severní Afrika a Japonsko. Samičí rostliny mají červené, černé nebo modré plody, a jestli je nesezobou ptáci, vydrží na keřích od září až do března. Pro lidi jsou plody velmi jedovaté, pokud si tedy cesmínu pořídíte, dávejte pozor na děti. Příznaky otravy se mohou dostavit už po dvou požitých bobulích. 

V našich krajinách se nejčastěji pěstuje poměrně otužilá cesmína obecná (Ilex aquifolium), která planě roste v jižní a západní Evropě, na severu Afriky a v Turecku. Dekorativní jsou její tuhé, kožovité, trnitě zubaté, lesklé listy. Existuje řada velmi pěkných kultivarů lišících se tvarem a vybarvením listů. Nádhernou zimní ozdobou zahrady jsou zářivě červené plody, a to zejména cesmínový živý plot. Abychom se však červených bobulí dočkali, musíme pěstovat nejenom samičí rostliny, ale také samčí, neboť cesmína je rostlinou dvoudomou.

Přínos a použití

Tuhé tmavě zelené lesklé listy mají výrazně ostnité zuby a jasně červené bobule, čímž jsou velmi dekorativní. Cesmínu můžeme pěstovat v květináči, ten pak svátečně vyzdobíme a postavíme do zádveří nebo chladné chodby. Nezapomeneme na zálivku.