Platí, že dlouhodobý cizoměnový dluh je v případě ČR hodnocen společně s dluhem estonským nejlépe ze zemí bývalého východního bloku. Třetí nejpříznivější hodnocení z  daných zemí má Slovensko. ČR suverénně vévodí mezi zeměmi bývalého východního bloku, které si zároveň ponechaly svoji národní měnu. Z tohoto pohledu se na druhém místě v souhrnném hodnocení tří uvedených agentur umisťuje s poměrně značným  odstupem Polsko. Agentury Polsku přisuzují o jeden až tři stupně horší hodnocení než České republice.

Hodnocení dlouhodobých závazků v domácí měně se pak v případě ČR příliš neliší od ratingu dluhu cizoměnového. Agentury Moody’s a Fitch uplatňují na cizoměnový dluh stejný rating jako na dluh v domácní měně, agentura Standard & Poor’s hodnotí závazky ČR v domácí měně o jeden stupeň lépe než závazky cizoměnové.

Od srpna 2018 Česká republika dosahuje svého vůbec nejlepšího hodnocení v historii země od roku 1993. V srpnu totiž zlepšila své hodnocení o jeden stupeň agentura Fitch. Předtím bylo hodnocení České republiky ze strany daných tří agentur stabilní od roku 2011. Je však třeba uvážit, že v hodnocení agentur existují rozdíly, dané odlišnou metodikou. Například agentura Moody’s drží už od roku 2002 rating cizoměnových závazků ČR na neměnné úrovni „A1“. Za stejnou dobu agentura Fitch změnila příslušné hodnocení ČR hned šestkrát, a to vždy ve směru zlepšení hodnocení, celkově o sedm stupňů.

Z celosvětového pohledu je ČR stále „dlužníkem druhé kategorie“. Žádná z tří nejdůležitějších agentur jí nepřisuzuje prvotřídní hodnocení, které náleží zemím typu Německa, Nizozemska, Švýcarska nebo třeba Austrálie. V hodnocení Standard & Poor’s se ale ČR umisťuje jen o dva stupně níže než Spojené státy, jejichž dluh je obecně považován ze bezpečné útočiště.

Společně z Estonskem je ČR ovšem jedinou zemí bývalého východního bloku, která dosahuje ratingu z pásma vysokého stupně. Vykazuje jej, stejně jako Estonsko, v hodnocení agentur Standard & Poor’s a Fitch. V očích agentury Moody’s ČR stačí stále jen na rating z vyššího středního pásma. Vesměs jde ovšem pochopitelně o hodnocení z širšího pásma investičního. Cizoměnové závazky ČR jsou v tomto pásmu nepřetržitě od vzniku země v roce 1993. Naposledy spekulativní stupeň přisoudila některá ze tří klíčových agentur, konkrétně Moody’s, někdejšímu Československu v roce 1992.

Veřejné finance ČR jsou v lepším stavu než veřejné finance většiny zemí, které vykazují lepší hodnocení. Ratingové agentury do hodnocení totiž promítají i jiné než ryze ekonomické aspekty, například kvalitu a stabilitu institucí nebo geopolitickou pozici.