V porovnání s listopadem 2018 mírně poklesla důvěra a vzrostl podíl nedůvěry u Tomia Okamury (shodně o 5 procentních bodů), naopak zvýšení podílu důvěry se objevilo v případě Jana Hamáčka (o 5 procentních bodů) a snížení podílu nedůvěřujících u Jaroslava Faltýnka (o 5 procentních bodů).

Silně medializované události posledního měsíce spojené s údajným únosem Andreje Babiše mladšího se do důvěry stranickým představitelům významně nepromítly.

CVVM v prosincovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 18 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.

U všech zkoumaných představitelů nedůvěra více či méně výrazně, avšak vždy statisticky významně převážila nad podílem vyjadřované důvěry. Mezi zkoumanými představiteli politických stran se relativně nejvyšší důvěře těší předseda hnutí ANO a současný premiér Andrej Babiš, jemuž důvěru v šetření vyjádřilo 38 % dotázaných při zřetelně nadpolovičním podílu nedůvěry (55 %).

Na druhém místě z hlediska výše podílu důvěry se umístil předseda Pirátů Ivan Bartoš, jemuž důvěřuje necelá třetina (32 %) občanů a polovina (50 %) mu naopak spíše nedůvěřuje.

Těsně za ním z hlediska podílu důvěry se umístili předseda ČSSD a zároveň ministr vnitra Jan Hamáček, kterému důvěřuje 27 % občanů a 49 % nedůvěřuje, a první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, jemuž důvěřuje 26 % a nedůvěřuje 48 % občanů.

Také předsedovi hnutí SPD Tomiu Okamurovi důvěřuje 26 % občanů, ovšem podíl nedůvěřujících v jeho případě je výrazně vyšší, dosahující úrovně bezmála dvou třetin.

V porovnání s předchozím výzkumem z listopadu 2018 bylo zaznamenáno jen velmi málo změn navzdory poměrně silným politickým turbulencím na vnitropolitické scéně v souvislosti s medializací kauzy údajného únosu Andreje Babiše mladšího a s tím spojeného pokusu opozice o vyslovení nedůvěry vládě.

Jedinými posuny, jež překročily rámec možné výběrové chyby, byly pokles důvěry a nárůst nedůvěry shodně o 5 procentních bodů v případě Tomia Okamury a naopak nárůst důvěry v případě Jana Hamáčka o 5 procentních bodů a pokles podílu nedůvěřujících u Jaroslava Faltýnka rovněž o 5 procentních bodů.