Podle analytické a auditorské společnosti Deloitte Češi potřebují na nákup průměrného bytu o výměře 70 metrů čtverečních téměř 11 ročních platů. Ze všech zemí, v nichž Deloitte dostupnost bytů srovnával, vyšla Česká republika nejhůře. Britové našetří na byt v novostavbě za 10 let, Izraelci za 9,6 roku. Osm let musí šetřit Francouzi, Maďaři a také Slovinci.

Naopak na opačném konci žebříčku stojí Nizozemsko, kde jsou ale ve srovnání zahrnuty ceny v novostavbách i u starších bytů, Německo, kde jde o vyvolávací ceny, a Španělsko. Za relativně dostupné označila společnost také byty v Dánsku, Portugalsko nebo v Rakousku.

Ve většině sledovaných zemí v předminulém roce ceny nemovitostí stoupaly. Ve Slovinsku to bylo dokonce o více než čtvrtinu. O 15 % zdražily ceny za metr čtvereční bytu ve Španělsku, v České republice to bylo o 5,5 %. Propad zaznamenala jen Itálie a Velká Británie, kde ceny klesly o 9 %. To bylo ale dáno propadem britské libry, v librách byly ceny pořád vyšší, než v předchozích letech.

Hůře dostupným se stává hlavně bydlení v Praze. V roce 2016 stouply ceny meziročně o 10,5 %. Více zdražily jen byty v Amsterdamu (11,9 %), Budapešti (15,3 %) a Paříži (15,6 %). A ceny bytů v Praze i na dále dramaticky rostou. 

Česko ale vyniká poměrně nízkou nerovností mezi regiony. V Praze vyjde byt na 117 % celonárodního průměru, to v centru Londýna je to 357 %, v centru Paříže 305 %, v Lisabonu 241 % a v Mnichově 223 % národního průměru dané země.