Lidé z těchto tří zemí tvořili více než polovinu všech cizinců žijících v Česku. Rok 2016 je zatím poslední, za který má statistický úřad kompletní údaje. Přes polovinu cizinců tvořili lidé s trvalým pobytem v Česku, velká skupina měla přechodný pobyt. Počet lidí, kterým Česko udělilo azyl, činí 0,6 procenta všech cizinců v zemi.

Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel dosahuje 4,5 procenta a ve srovnání s ostatními státy Evropské unie je relativně nízký. Česko je na devatenáctém místě z osmadvaceti států. Největší podíl je v Německu, kde cizinci tvoří zhruba desetinu obyvatel.

Nízký v evropském srovnání je podle ČSÚ i počet žadatelů o azyl. V roce 2016 jich o azyl požádalo 1478, zatímco v celé EU to bylo přes milion, v Německu 722 000. Liší se i národnostní struktura žadatelů o azyl.

V Česku jsou nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl Ukrajinci, kteří tvoří 34 procent, následují Iráčané s 11 procenty a Kubánci se šesti procenty. V celé EU jsou nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl Syřané, jichž je čtvrtina, následují se 17 procenty Afghánci a s deseti procenty Iráčané.

Nejčastěji se do Česka vydávají lidé z ekonomických důvodů. Ředitel odboru statistiky trhu práce Dalibor Holý to ukázal na příkladu Ukrajinců, jejichž příjmový medián v Česku činí 21 300 korun, zatímco průměrná mzda na Ukrajině je mezi 5000 a 6000 korun. Této motivaci odpovídá i věková struktura cizinců v Česku, když nejvíc jich je v mladším produktivním věku mezi 30 a 40 lety.