V posledních přibližně dvou letech se ale toto sousloví začalo hojně používat jak v médiích, tak mezi politiky. Mnozí se obávají, že fake news doslova zaplaví český veřejný prostor před druhým kolem prezidentských voleb. Miloš Gregor z Katedry politologie Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně se domnívá, že k tomu skutečně může dojít, ale vliv na rozhodování voličů by mohl být menší, pokud budou lidé na podobné zprávy připraveni.

„Základem fake news, různých hoaxů, nesmyslů a polopravd je to, že útočí na lidi, kteří nemají povědomí, nemají informace nebo neví, co si o daném tématu myslet. A ve chvíli, kdy společnost bude vědět, že takovýmto vlivům může být vystavena, tak bude obezřetnější. Je to vlastně takový základ něčeho, čemu říkáme mediální gramotnost, kritické myšlení,“ vysvětluje.

Pokud budeme podle Gregora k takovým informací přistupovat s obezřetností, je velice pravděpodobné, že ty nejkřiklavější a nejabsurdnější příklady vyfiltrujeme.

Falešné zprávy a hoaxy bývají velice křiklavé, často jsou nadepsány šokujícím titulkem s velkými písmeny a několika vykřičníky. Abychom snadno nenaletěli, měli bychom se zajímat o zdroje poplašných zpráv. „Pokud je to, v uvozovkách, vysoce důvěryhodný zdroj, o kterém ale nikdo nic neví, tak je to možná první taková indicie, abychom zpozorněli,“ vysvětluje Miloš Gregor.

V souvislosti s fake news v českém prostředí vzpomíná vysokoškolský pedagog třeba na případ minulých prezidentských voleb, kdy se jeden z prezidentských kandidátů, Karel Schwarzenberg, musel vypořádávat s nesmyslnými obviněnými, že chce vracet Sudety Němcům. Tehdy podle Miloše Gregora Schwarzenberg nezareagoval úplně šťastně, když se rozhodl taková nařčení ignorovat.