Model ECMWF naznačuje vysokou pravděpodobnost nadprůměrných teplot a zároveň výrazného deficitu srážek. Tento scénář může mít dalekosáhlé dopady – od klesající hladiny podzemních vod až po výrazné ztráty v zemědělské produkci.

Vedra a sucho: Dvojitý zásah pro přírodu, zemědělství i zdraví

Zemědělci již teď očekávají nižší výnosy u citlivých plodin, jako jsou obiloviny, kukuřice nebo brambory. Sucho se negativně podepisuje i na ovocnářství a pěstování zeleniny, což může vést k výpadkům v dodávkách a zdražení základních potravin. Navíc hrozí růst cen masa a mléčných výrobků kvůli dražším krmným plodinám.

Podle dat projektu Intersucho, který sleduje stav půdního sucha v Česku, je aktuálně v některých oblastech zaznamenáno extrémní sucho – především na severní Moravě. Relativní nasycení půdy zde kleslo i pod 20 %, což ohrožuje nejen vývoj vegetace, ale i celou potravinovou bezpečnost.

Nedostatek vody a možná omezení

Vedra v kombinaci s dlouhodobým nedostatkem srážek vedou i k poklesu hladin nádrží a podzemních vod. Může tak dojít ke zpřísnění pravidel pro nakládání s vodou – jako už v minulých letech – například k zákazu napouštění bazénů či zalévání zahrad pitnou vodou.

Situaci komplikuje i skutečnost, že zimní a jarní měsíce přinesly jen minimální srážky, a tak se půda nestačila dostatečně nasytit. Případné přeháňky se často jen rychle odpaří nebo odtečou po vyschlém povrchu, aniž by měly reálný dopad na vodní bilanci.

Dopad na zdraví: Nejohroženější jsou senioři, děti a chronicky nemocní

Vysoké teploty nejsou jen nepříjemné, ale i zdravotně rizikové. Nejvíce ohroženi jsou starší lidé, malé děti a lidé s chronickými onemocněními, především srdečně-cévního systému. Vlny veder zvyšují riziko dehydratace, kolapsů i úmrtí.

Když teploty v noci neklesají pod 20 °C, tělo nemá prostor pro regeneraci. Výzkumy ukazují, že právě tzv. tropické noci mají přímou souvislost se zvýšenou úmrtností. V některých evropských zemích už fungují varovné systémy a nouzové plány, jak chránit rizikové skupiny během extrémních teplot.

Letní extrémy jako nový normál?

Současné předpovědi nejsou jen varováním před jedním horkým létem. Odborníci je vnímají jako součást širšího klimatického trendu. Podle dat Světové meteorologické organizace (WMO) byl rok 2023 nejteplejším v historii měření a vše nasvědčuje tomu, že tento trend bude pokračovat.

Hlavní příčinou je nadměrné využívání fosilních paliv, které vede ke globálnímu oteplování. Experti varují, že pokud nedojde k zásadnímu snížení emisí, budou se vlny veder v Evropě vyskytovat častěji, budou delší a intenzivnější.

Například Německo již připravuje krizové plány pro dlouhodobé období s teplotami nad 35 °C. Podobné hodnoty přitom mohou letos zasáhnout i Českou republiku.

Co můžeme dělat?

Jednotlivci:

• Hydratovat se, omezit pobyt venku během nejteplejší části dne.
• Pomáhat zranitelným – seniorům, sousedům, rodině.
• Pěstovat odolnější druhy plodin a šetřit vodou na zahradě.

Obce a města:

• Zajišťovat stínění veřejných prostor, rozšiřovat zeleň.
• Vytvářet tzv. chladicí centra pro veřejnost.
• Revidovat plány krizového řízení pro extrémní počasí.

Zdroje: ECMWF – European Centre for Medium-Range Weather Forecasts, Intersucho.cz – Monitoring sucha v ČR, World Meteorological Organization (WMO), Copernicus Climate Change Service (C3S).