Především podnikatelky pak musí balancovat mezi profesními ambicemi a domácími povinnostmi, což 70 % z nich uvádí jako významný problém. Podnikatele navíc brzdí nedostatek důvěry v technologie. Průzkum Barometr odhaluje hlubokou propast mezi českými mikro a malými podniky v oblasti digitální transformace a genderových výzev.

Průzkum Barometr společnosti Mastercard již druhým rokem odhaluje trendy a potíže, se kterými se setkávají čeští mikro a malí podnikatelé. V důsledku těchto problémů by polovina z nich nedoporučila svým blízkým začít s podnikáním, což uvádějí především ženy podnikatelky. Nejvíce se potýkají s problémy spojenými s nerovnými podmínkami na trhu práce a s digitalizací. 

Podle průzkumu ženám jejich sociální a rodinné role značně komplikuje uplatnění na trhu práce a v podnikání. 70 % podnikatelek totiž musí neustále vyvažovat mezi prací a rodinou. Uvedené číslo poukazuje na významnou potřebu lepší podpory žen v podnikání, které se potýkají s dvojím břemenem – vedou firmy a zároveň spravují domácnost. Respondentky přitom vnímají obtíže s udržením rovnováhy mezi pracovním a osobním životem jako jednu z hlavních bariér pro podnikání.

Mezi související problémy patří nedostatečná podpora ze strany rodiny a horší přístup k finančním prostředkům, což ženám ztěžuje rozšiřování firem a najímání potřebných pracovníků. Na ztíženou roli ženy na trhu práce poukazuje rovněž fakt, že téměř polovina firem vedených ženami vznikla, když bylo jejich zakladatelkám mezi 31 a 45 lety, tedy v pozdějším věku než v případě jejich mužských protějšků. Ženy se totiž často stávají podnikatelkami z nutnosti, kvůli nedostatku flexibilních pracovních míst a omezeným pracovním příležitostem, a to zejména po návratu z mateřské dovolené.

„Ženy někdy vnímají podnikání jako jedinou možnost, jak se uplatnit. To poukazuje na urgentní potřebu podpory ze strany státu pro ty, kdo řeší, jak skloubit kariéru a osobní život. Ženám by měla podpora pomoci odstranit překážky, které brání jejich podnikatelskému rozvoji a ve společnosti by měla přispět k vytvoření inkluzivnějšího podnikatelského ekosystému. Pomůže to nejen podnikatelkám, ale také trhu práce a v důsledku i státní kase. Jak totiž vyplývá z dat OECD, pokud bychom v České republice rozdíly mezi ženami a muži na pracovišti odstranili, DPH by se do roku 2030 zvýšilo až o 500 miliard korun,” upozorňuje Kateřina Haring, čestná prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek. Zdůrazňuje přitom nutnost umožnit podnikatelkám prosperovat ve světě, kde jsou rovné příležitosti zatím stále jen ideálem, nikoli realitou.

Průzkum Barometr dále odhalil, že třetina mikro a malých živnostníků má obavy o bezpečnost citlivých dat při používání digitálních nástrojů a že pouhá třetina respondentů důvěřuje tomu, že jejich data zůstanou v bezpečí. Jen necelá polovina živnostníků věří, že jim technologie pomohou v důležitých obchodních rozhodnutích. „Větší podniky jsou digitalizaci otevřeny, což je činí konkurenceschopnějšími, digitalizace je totiž v současnosti základním předpokladem růstu. Proto je klíčové soustředit se na poskytování podpory a vzdělání i menším podnikatelům, aby i oni mohli plně využít potenciál digitálního věku,“ poukazuje na význam zvýšení důvěry v technologie Kateřina Haring.

Mikro a malé podniky tvoří většinu ekonomických subjektů v české ekonomice a hrají zásadní roli v našem hospodářství. Společnost je vnímá pozitivně, což dokládá mj. skutečnost, že 56 % obyvatel uznává jejich přínos ekonomice a komunitě. Průzkum zároveň ukazuje, že jejich podpora ze strany státu zůstává pod optimem.

Zdroj: Barometr, Českomoravská asociace podnikatelek a manažerek