Nyní Kreml panikaří, protože žádný „plán B“ neexistuje. Je v zájmu ruského prezidenta Vladimira Putina co nejdříve ukončit válku. Takové jsou názory některých pozorovatelů, kteří bedlivě monitorují vývoj války.

Válka pokračuje a přináší s sebou obrovská lidská utrpení.

More images from #Kyiv. pic.twitter.com/oUoighOoCz

— NEXTA (@nexta_tv) March 17, 2022

Světová média již teď pracují se spekulacemi, že by v Rusku mohlo dojít k puči a sesazení prezidenta Vladimira Putina. Například The Telegraph, Washington Post či irský Independent v čele možného převratu vidí současného ministra obrany Sergeje Šojgua.

Jako jedna z možností, jak rychle ukončit válku na Ukrajině, se jeví odstranění prezidenta Putina. Podle odborníků by mohlo jít o povstání v armádě, politický převrat, či dokonce sebevražedný útok. Ve vysílání CNN Prima NEWS o tom debatovali bezpečnostní analytici a exministr zahraničí Cyril Svoboda.

Bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda se domnívá, že jednání o odstranění Putina už dávno probíhají. „Někdo vidí řešení v odstranění Putina. Může to být otázka peněz, ale i toho, co se děje v armádě,“ popsal Svoboda. Podle něj se ukazuje, že ruská armáda je ve velmi špatném stavu a může v ní dojít k povstání.

Podle bývalého ředitele civilní rozvědky Karla Randáka to ale reálné není, protože nelze proniknout Putinovým bezpečnostním perimetrem, který je víc než dokonalý. „Dostat se do blízkosti Putina s tím, že by se takovému člověku bez úhony podařilo zase odejít, je velmi málo pravděpodobné. Něco jiného by bylo, kdyby se jednalo o sebevražedného atentátníka,“ uvedl Randák s tím, že zatím nenastala doba, aby se k něčemu podobnému přistoupilo. Podle Svobody by však bylo ideální, kdyby se našel někdo, kdo se obětuje.

Bezpečnostní analytik Jiří Vojáček se naopak domnívá, že Putinův bezpečnostní perimetr za poslední tři týdny velmi zeslábl. Je proto pravděpodobnější, že by se mohla dát dohromady skupina lidí, která by ruského prezidenta odstranila. „Spekuluje se o tom, že odvolání náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Valerije Gerasimova udělalo hodně zlé krve, velitel letectva prý nemá s Putinem dobré vztahy,“ popsal Vojáček.

Se spekulacemi, že by mohlo dojít k sesazení Vladimíra Putina již čile pracují světová média. Například The Telegraph, Washington Post či irský Independent v čele možného převratu vidí současného ministra obrany Sergeje Šojgua. Rovněž australský server News připouští možnost vojenského puče, v jehož čele by stál Sergej Šojgu. Jde o Putinova ministra obrany, který je ve své funkci již od roku 2012 a již předtím působil ve vládních institucích.

Kdo je Sergej Šojgu? Dlouhodobě byl Šojgu považován za jednoho z Putinových nejbližších mužů. To už ale podle irského Independentu neplatí. Ruský prezident prý nemůže být s probíhajícími boji na Ukrajině spokojený, a tak lze předpokládat, že si vztek vylévá na Šojguovi coby člověku, který za bojeschopnost země odpovídá. Ten sice v oficiálních hovorech Putina ubezpečuje, že „speciální operace probíhá přesně podle plánu“, ruský vůdce ale o komplikacích a houževnatém odporu Ukrajinců dobře ví.

Znáte čtyři nejdůležitější tváře současného Ruska? 

Znáte tváře čtyř nejdůležitějších válečných zločinců dneška? Ruský diktátor Vladimir Putin & ministr obrany Sergej Šojgu, náčelník generálního štábu ozbrojených sil RF Valerij Gerasimov a ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dříve či později musí skončit před mezinárodní tribunálem pic.twitter.com/6d1UlHNw7Q

— Pavel Žáček (@PavelZacek_69) February 26, 2022

Šojgu je ve vrcholné politické funkci již z dob, kdy byl prezidentem Ruska Boris Jelcin. Od roku 1991 zastával pozici předsedy Státní komise pro mimořádné situace. Byť se v posledních letech zcela izoloval od rozhovorů s novináři a jeho mediální výstupy se zestručnily do podoby laciné propagandy, popularitu si získal právě v době, kdy obyvatelstvo informoval v mimořádných časech, kdy zemi postihly průmyslové a přírodní katastrofy.

Šojgu zahrál v politických kruzích zásadní roli k prosazení Vladimira Putina prezidentem. Byl tehdy populární jak u Jelcina, tak u občanů. Jeho akceschopná “image” fungovala. Vzhledem k tomu, že Ruská federace zažívala v devadesátých letech velké ekonomické problémy, které dopadaly i na vybavenost zastaralé armády, byl už tehdy druhý muž Ruska jmenován ministrem obrany v roce 2012. Masivní investice do zbrojení byl právě úkol pro Šojguho. Výsledek práce si vyzkoušela Ruská federace v roce 2014 při anexi Krymu a bombardování Sýrie. Zdroj z ruské tajné služby: Čelíme doslova katastrofě, o invazi nám neřekli, tahle válka pro nás skončí tragicky.

Zdroj: telegraph.co.uk, cnniprima.cz, news.com.au.