Klíčovými důvody citelného únorového vzestupu inflace na nejvyšší úroveň od roku 1998 jsou změny ceníků, k nimž se podnikatelé, firmy a další instituce uchýlili s počátkem nového roku. Dramaticky zdražuje bydlení, elektřina, plyn, ale nově také potraviny. Ke konci loňska skončilo osvobození energií od DPH, které v listopadu a prosinci 2021 snižovalo meziroční míru inflace o jeden procentní bod. Nově se přidává právě výraznější růst cen potravin, v němž se zrcadlí růst cen potravin ve světě a také vzestup cen energií, který probíhá už od loňska.

Zatímco prolomení magické desetiprocentní hranice pro meziroční inflaci se všeobecně očekávalo, její zvýšení až nad 11 procent je opravdovým šokem. „Pohled na cenový růst v jednotlivých skupinách spotřebního koše potvrzuje, že ke zdražování docházelo opět plošně. Nejen kvůli vyhrocené situaci na trhu s ropou má inflace pro nejbližší měsíce našlápnuto k dalšímu silnému růstu. I s předpokladem určitého zvolnění cenového růstu v druhé polovině roku je pravděpodobné, že letošní průměrná inflaci převýší 12 procent," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

I když inflace trhá rekordy, nejspíše ještě neřekla své poslední slovo. „Ostatně každý vidí, jak se každým dnem zvyšují ceny pohonných hmot, které březnovou inflaci dotlačí až k 12 procentům. Takto silný růst cen samozřejmě nebudou moci v letošním roce reflektovat mzdy, a proto je třeba počítat s ještě rychlejším poklesem kupní síly obyvatel, který se posléze propíše i do tržeb obchodníků, spotřeby i HDP," souhlasí i hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. I podle něj centrální banka na březnovém zasedání nejspíš zvýší základní úrokovou sazbu na pět procent.

K nebývalému zrychlení inflace přispěl v únoru také výrazný meziroční nárůst cen pohonných hmot, daný nárůstem světových cen ropy, nebo zdražování bydlení, v němž se odráží loňský vzestup cen stavebních materiálů a překvapivě silný růst cen nemovitostí, k němuž během pandemie v rozporu s většinou očekávání došlo, píše ekonom Lukáš Kovanda.

Ceny bydlení společně s citelným růstem výdělků, který je výsledkem dlouhodobě utažené situace na trhu práce, jsou klíčovými zdroji rapidní jádrové inflace, tedy té očištěné o kolísavé položky typu cen energií nebo potravin. „V únorové inflaci pochopitelně ještě není započítána válka na Ukrajině a její inflační dopady," přibližuje ekonom Kovanda.

Inflačně se válka a související sankce v ČR projeví teprve v dalších měsících. Inflace podle něj může vystoupat až na 15 procent. „Záleží ovšem na vývoji válečného střetu a na závažnosti sankcí a ruské odvety za ně, například na tom, zda bude zavedeno embargo na ruskou ropu a plyn i ze strany zemí EU, nebo na tom, zda budou ruské banky šířeji než dosud odstřiženy od mezinárodního systému umožňujícího platby, SWIFT," uzavírá ekonom. Fialova vláda má svůj první rozpočet. Česká pomoc Ukrajině má po dnešku jasnější obrysy.

Zdroj: kurzy.cz, lukaskovanda.cz, fxstreet.cz.