Odměnou pro ty, kdo prodělali onemocnění covid-19, je získání imunity. Zatímco všeobecně přetrvávalo přesvědčení přibližně o třech bezpečných měsících, nové studie ukazují, že byl původní odhad zbytečně podhodnocen. Poslední data naznačují, že přirozená imunita vydrží nejméně půl roku.

Ze studie, kterou přinesli vědci z Public Health England, vyplývá, že uzdravení jedinci mají o 83 procent nižší pravděpodobnost chycení koronaviru než ti, kteří nemoc neprodělali. I tato zpráva má ale háček. Někteří lidé se mohou nakazit znovu a být klidně bezpříznakovými přenašeči onemocnění. 

V tomto ohledu jsou na tom nejhůře starší lidé. Podle dánských vědců mají senioři, kteří prodělali covid-19, vyšší riziko, že se znovu nakazí, než lidé mladší 65 let. Dánsko minulý rok otestovalo pomocí PCR diagnostiky zhruba 4 miliony lidí, tedy skoro 70 procent populace. Badatelé využili data z první vlny na jaře a sledovali výskyt reinfekcí u více než 11 068 osob. Z nich se 72 v období mezi zářím a prosincem nakazilo podruhé.

Ze závěrů studie, která vyšla minulý týden v časopise The Lancet, vyplývá, že půl roku od nákazy dosahuje ochrana 80 procent bez velkých rozdílů mezi muži a ženami. Ale zároveň se ukázalo se, že u starších lidí je výrazně nižší.

Virolog Ivan Hirsh z katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy článek považuje tuto studii za dosud nejlepší recenzovanou na toto téma. „To znamená, že tím takzvaným promořováním bychom dosáhli asi 80procentní ochrany. Když se ale v té studii podívali na lidi starší 65 let, zjistili, že jsou chráněni jen ze 47 procent. A to je velmi málo vzhledem k tomu, že tito starší lidé jsou náchylní k těžkému průběhu covidu. Z toho vyplynulo doporučení, že by se mělo provádět očkování a že takzvaná přirozená imunita nedává dostatečnou ochranu."

Podle Ivana Hirsche bychom neměli spoléhat na tzv. promořování, které nechrání před novými mutacemi. Jako názorný příklad uvádí brazilské město Manaus. „V Manausu proběhla před rokem taková živelná imunizace, protože tam nebyl uplatněn dostatečný lockdown. Ta studie, která o tom pojednává, udává, že bylo infikováno přes 60 procent obyvatel. Někteří to zpochybňují s tím, že šlo o více než 50 procent. Každopádně to bylo velké množství. Potom ta epidemie utichla, takže během loňského léta byla na nízké úrovni. A někteří političtí činitelé hovořili o dosažení kolektivní imunity. Ale před Vánoci se ukázalo, že tomu tak není a epidemie vypukla znovu v plné síle. Opět bylo infikováno asi 60 procent lidí."

Za klíčový prvek Hirsh považuje nástup nové varianty viru označované P.1., která podle něj téměř jistě způsobila reinfekce. „Je to varianta, která je podobná té jihoafrické. Musela se vyvinout během asi sedmi měsíců po první vlně. Naopak v Dánsku žádné nové varianty nebyly. Takže když se objeví nová varianta, tak může být infekce velice masivní. Když je v populaci stará varianta, tak je tam přeci jen nějaká ochrana, ale zvláště u starších ročníků je špatná."

I s ohledem na to odborníci nedoporučují spoléhat na přirozenou imunizaci, ale na očkování. Podle vědců je důležité chránit a prioritně očkovat seniory a podání vakcíny doporučují i u lidí, kteří covid-19 prodělali. Ministerstvo zdravotnictví podceňuje situaci. Jihoafrická mutace nám může pořádně zavařit, varuje vědec.