Zejména z úst politiků pak můžeme slyšet, že PCR metoda by v těchto případech měla být nahrazena metodou tzv. antigenního testu. Hlavním argumentem pak bývá výrazně nižší cena antigenního testu a jeho rychlost. Ale je to pravda?

Hlavní argument, který můžeme v této souvislosti zaslechnout je, že antigenní testování je výrazně rychlejší a výrazně levnější. Oba argumenty nejsou tak docela pravdivé, a tak se nabízí otázka, proč jsou tyto testy, zejména ze strany politiků, tak vehementně prosazovány.

Například ministr zdravotnictví Jan Blatný tvrdí, že cena jednoho antigenního testu se pohybuje kolem 120 Kč (bez DPH) a výsledek je za 15–20 minut oproti testu PCR, který vyžaduje zhruba 4 hodiny a cena se pohybuje kolem 1.750 Kč (s DPH). Tato cena ovšem zahrnuje již veškeré další administrativní a logistické náklady spojené s testováním i marži příslušné laboratoře.
 
Pan ministr tedy porovnává „holou“ cenu testovací antigenní sady bez dalších nákladů, které jsou v podstatě srovnatelné s PCR testováním. Vzniká tak otázka, zda si neumí dát dohromady veškeré souvislosti, nebo vědomě klame veřejnost.

Ono je to totiž poněkud jinak. Při PCR testu se odebrané vzorky vloží do „přístroje“, který, při obsluze jedním laborantem, za hodinu vyhodnotí 384 odebraných vzorků. Přístrojů můžete mít pochopitelně několik a mohou běžet současně! Antigenní test, resp. testovací sadu musí rovněž „obsluhovat“ jeden laborant, a zkušeností je ověřené, že za hodinu může „obsloužit“ a vyhodnotit maximálně 15 testů. Nepoměr je tedy zcela zřejmý.
 
Stejně tak ministrem uváděná cena je hodně zavádějící. Provedení a vyhodnocení testu totiž nestojí zmiňovaných 120 Kč, tedy 145,20 Kč s DPH. Za tuto cenu pořídíte jenom vlastní testovací sadu. Do celkových nákladů na provedení a vyhodnocení testu však musíte započítat i další náklady, např. mzdu laboranta, organizaci, logistiku a nutnou administrativní práci spojenou s odběrem, vyhodnocením a vyhlášením výsledků testu, hlášení příslušné pojišťovně apod. Ve výsledku je pak cena PCR a antigenního testu téměř totožná, přinejmenším však není nižší v řádech stokorun, jak zni jeden z hlavních argumentů.
 
Odpadne-li tedy argument výrazně nižší ceny, který je zjevně nepravdivý, pak je třeba se zaměřit na výsledky testování. A není-li relevantním argumentem nižší cena, co tedy „rychlým“ antigenním testováním oproti metodě PCR získáme?
 
Podle studie týmu pracovníků Ústavu lékařské mikrobiologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražské Fakultní nemocnice v Motole antigenní testy neodhalily covid-19 asi u třetiny nakažených a nemoc nepotvrdily ani u lidí s příznaky. "Výsledky studie jsou opravdu daleko za očekáváním," uvedl přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie Pavel Dřevínek. "Dá se říct, že tři z deseti covid pozitivních pacientů, a to dokonce i pokud mají příznaky, antigenní testy vůbec nerozpoznají," doplnil.
 
Podle odborného stanoviska Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Laboratorní skupiny COVID MZ, vypracovaného ve spolupráci s Národní referenční laboratoří SZÚ pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění, nelze antigenní test chápat jako rovnocenný ekvivalent PCR diagnostiky a vůbec by neměl být používán jako skríninkový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce, tj. například u asymptomatických jedinců bez kontaktu s onemocněním.
 
Z uvedených studií a stanovisek je tedy zcela zřejmé, že antigenní testování vykazuje výrazně nižší citlivost (cca 60-70 %) oproti testu PCR, která se uvádí v rozmezí 96-99 %, a to při prakticky srovnatelné ceně!
 
Nicméně již 27. 10. vláda schválila dvoumiliardový rozpočet na nákup deseti milionů těchto antigenních testů, jak prohlásil 29. 10.2020 Babiš poté, co uvedl do funkce nového ministra zdravotnictví Jana Blatného. Informaci potvrdila na svém Twitteru i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která oznámila, že „Vláda právě schválila plošné preventivní testování antigenními testy v pobytových sociálních službách. Testy nakoupí VZP ČR. Jsou rychlé, cenově dostupné a případná pozitivita bude potvrzena PCR testem. Ochrana těch nejzranitelnějších musí být maximální.“
 
S přihlédnutím ke shora uvedenému ale nutně vzniká otázka, proč stát vydá dvě miliardy z veřejných rozpočtů na testy, které jsou velice nespolehlivé, jejichž výsledky mohou vykazovat falešnou negativitu, která pochopitelně ohrožuje osoby, které chceme chránit, případně falešnou pozitivitu, která zase zcela zbytečně uzavře osoby včetně jejich okolí do karantény. A jak připouští i Maláčová, je v mnohých případech výsledky těchto testů nutné ověřovat „drahými“ PCR testy! Ministryní zmiňovaná „maximální ochrana těch nejzranitelnějších“ se v tomto světle jeví jako přinejmenším sporná.
 
Již 4. 11. 2020 pak server Seznam Zprávy uveřejnil článek, kde autor konstatuje, že „ …dovoz první várky z celkem deseti milionů testů vůbec vykazuje známky nedomyšlené a zároveň neprůhledné operace. Stále není jasné, kdo dodávku dvou milionů testů domluvil…“ a zároveň pokládá otázku „… proč byl vybrán právě americký výrobce Abbott?“
 
Následně pak, podle stejného zdroje, stát pověřuje distribucí testů soukromou společnost Avenier, v jejíž dozorčí radě zasedá mimo jiné i MUDr. Rastislav Maďar, který od dubna 2020 do srpna vykonával funkci koordinátora resortní pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví České republiky pro řízené uvolňování karantény.
 
A výhrady k „jasnému vládnímu testovacímu plánu“, který při jmenování Blatného oznámil Babiš, má pravděpodobně i národní koordinátor testování na covid-19 a vedoucí laboratorní skupiny při Ministerstvu zdravotnictví Marián Hajdúch, který na svou funkci rezignoval 1. 12. Podle Deníku N to odůvodnil tím, že nechce poskytovat odborné krytí pro politická rozhodnutí, se kterými nesouhlasí.
 
Opět se tedy musíme ptát, komu nákup 10 milionů antigenních testů přináší prospěch. Zdá se být totiž zřejmé, že ty nejohroženější skupiny našich spoluobčanů to nejsou. Šokující kauza, která zasáhla Česko. Politici mluví o velezradě.