Snížení spotřební daně z nafty je krokem, který ekonomice pomůže. V této náročné době je třeba vítat stimuly, jejichž pozitivní důsledek převýší ten negativní. I po snížení daně se vejdeme do limitu EU, takže proč právě v této době nepodpořit hospodářský růst i takto, uvádí ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Byť se ministerstvo zaklíná, že opatření se nevztahuje jen ke koronavirové krizi, lze jej spíše chápat jako přechodné s tím, že při návratu ekonomické prosperity bude vláda zvažovat opětné navrácení úrovně zdanění nafty na nynější úroveň, a to zejména s ohledem na plnění závazků plynoucích z cíle dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, kdy tento závazek platí i pro ČR.

Jiná otázka je, do jaké míry koneční prodejci promítnou snížení daně do cen pro zákazníky. Zřejmě minimálně po nějakou dobu budou usilovat o vyšší úroveň svých marží, nicméně nakonec je zřejmě intenzivní konkurenční boj čerpacích stanic v ČR přiměje k tomu, aby snížení daně do konečné ceny promítli, míní Kovanda.

Výpadek příjmů rozpočtu je ovšem vážná věc věcí a vláda by měla deklarovat, jak tento výpadek hodlá nahradit. To je ale v současné době potíž. Například ani v debatě o zrušení superhrubé mzdy vláda nijak neoznámila, čím vzniklý výpadek veřejných rozpočtů pokryje, uzavírá Kovanda. Co znamená schválený daňový balíček pro Čechy očima odborníka.