„Byl jsem potěšen tím, jak byly soudy připravené kontrolovat výkonnou moc v Česku," hodnotí Přibáň v rozhovoru pro Český rozhlaas s poukazem na rozhodnutí pražského městského souduve věci některých mimořádných opatření proti koronaviru, která justice označila z procesního hlediska za nezákonná.

Přibáň přiznává, že ho překvapilo, jak rychle se v Česku zavřely hranice a jak rychle se v české společnosti utlumil nejen politický, ale i společenský život. „Bylo to rychlejší než v jiných zemích." Stejně tak byl zaskočen i informací, že jen 30 procent české populace se cítilo nastavenými opatřeními omezeno.

Češi se ale podle sociologa obecně ukázali jako tvořivý národ schopný improvizace. „V politické rovině byla spousta chaosu, nejasností, nahodilostí, ale sama společnost zareagovala neuvěřitelně tvořivě, kreativně. Vytvořily se sítě vzájemné podpory. V rovině občanské společnosti můžeme být optimisté: ukázalo se, že když se o nás nepostarají politici, lidé se o sebe postarají sami." 

„To je nepochybně něco pozitivního. Zároveň to ale potvrzuje, že systém úplně nefungoval. Ukázalo se, že v té organizačně-administrativní rovině byly rezervy,“ dodává Přibáň s tím, že to nebyl jen případ Česka, ale například i Velké Británie.

To, že si Češi navlékli po domácku ušité roušky, když jiné nebyly k sehnání, vnímá Přibáň jako solidaritu. „Lidé pocítili to riziko a pochopili ho nejen jako snahu vlády něco prosadit, ale také jako něco, co je prospěšné bez ohledu na to, jestli to prosazuje právě vláda,“ shrnuje.

Upozorňuje ale, že i když společnost „první kolo“ s covidem vyhrála, je důležité, jak se z něj dokážou poučit politici. „Společnost můžete zavřít a úplně zmrazit jen jednou. Když se o to pokusíte podruhé, očekával bych mnohem podstatnější odpor," varuje.

Základním předpokladem proto je, že ti, co pravidla vydávají, se jimi musí sami řídit a jít příkladem, tvrdí Přibáň. Nelíbí se mu například dovolená českého premiéra Andreje Babiše v Řecku, jelikož tím akorát potvrzuje, že politici stále žijí v představě, kdy jedno doporučení platí pro prostý lid a druhé pro ně coby zástupce elity. Dle jeho názoru se tím zachoval stejně jako poradce britského ministerského předsedy Dominic Cummings. „Jde o to, jestli jdou politici příkladem, nebo sami sebe považují za osoby, které si pravidla mohou přizpůsobit,“ uzavřel Přibáň. Antibabiš nestačí. Chci být věrohodný a slušný politik, říká Kalousek k avizované opoziční koalici.