„Částka, která by byla adekvátní k tomu, co by bylo zákonné, je několik stovek měsíčně navíc, takže se můžeme bavit o nějakých tři sta, čtyři sta korunách nad rámec zákonné valorizace," říká Jan Hamáček. 

Babiš se zvýšení nebrání. „Já bych určitě samozřejmě chtěl navýšit důchody i o tisíc. Ale otázka je, jaké budeme mít možnosti. Musíme se podívat na rozpočet celkově," uvedl.

O růstu penzí téměř pro dva a půl milionu lidí bude kabinet jednat během tohoto měsíce a spolu s tím i o rozpočtu na další rok. Zákon o rozpočtové odpovědnosti vládě povoluje případný schodek téměř tři sta miliard. Ministryně financí Alena Schillerová už dřív připustila, že takovou možnost zřejmě využije.

Z dnešních 14 400 musí kabinet podle zákona zvýšit průměrnou penzi na víc než 15 200 korun. Koaliční strany slibují důchodcům ještě víc. „Otázka je, jakým způsobem budeme schopni se vtěsnat do rozpočtu, ale už teď je jasné, že náš závazek průměrný důchod 15 tisíc určitě významně překročíme," říká Babiš.

„Vláda v postcovidové době pomohla všem těm, kteří byli postiženi. A popravdě řečeno, důchodci jsou jedinou skupinou, pro kterou žádný specifický program není a současně dochází k poměrně výraznému zdražování," dodává Hamáček.

Vládní koalice definitivně rozhodne o lednovém růstu průměrného důchodu v srpnu, a to poté, co se dozví nová čísla o poklesu české ekonomiky. Pokud by chtěla penze zvednout víc, než jí přikazuje zákon, musela by ve sněmovně prosadit jeho rychlou změnu. I minimální zákonný růst důchodů o 840 korun měsíčně by vyšel rozpočet ročně na víc než 32 miliard. Ekonomika jde ke dnu, ale stát chce vyhodit dvě miliardy z našich kapes.