„Zrušíme superhrubou mzdu, to určitě všichni uvidíte na výplatách. Myslím, že je potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců. Bylo by dobré se vrátit na těch 15 procent, co slibovala ODS a potom nesplnila. Bylo by to významné pro lidi, viděli by, že nemají důvod se bát budoucnosti,“ řekl.

Jedná se o rozumný návrh, protože poměrně vysoké zdanění práce je jedním z největších omylů tuzemského daňového systému. Šlo by o relativně citelné, oproti stávající situaci více než čtvrtinové snížení příslušné daňové zátěže. V náročné době, kterou česká ekonomika prochází, ji dodá žádoucí vzpruhu. Bohužel, jak už bývá u podobných návrhů zvykem, není jasné, kde na to vláda vlastně vezme, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

Pokud totiž nepředloží adekvátní úsporná opatření, kterými se snížení daně bude financovat, o žádné snížení daní ve výsledku jít nemusí. Vzniklý dluh totiž bude placen nakonec opět z daní, byť zřejmě jiných, než je daň ze mzdy.

Každý zaměstnanec by si ovšem zrušením superhrubé mzdy, které jako první navrhovala opravdu ODS, v průměru polepšil o 20 736 korun. To by podpořilo jeho spotřebu a pomohlo roztočit kola české ekonomiky, jež jsou – a budou – zatuhlá v důsledku koronavirové krize. Nyní se patnáctiprocentní daň vypočítává ze superhrubé mzdy, což dopovídá sazbě zdanění hrubé mzdy ve výši 20,1 procenta. Nyní by se tedy patnáctiprocentní daň vypočítávala z nižšího základu, neboť superhrubá mzda by se zrušila. Patnáctiprocentním zdaněním své hrubé mzdy, a nikoli tedy už mzdy superhrubé, by si každý zaměstnanec v průměru polepšil o v tabulce uvedených 1728 korun měsíčně, tedy zmíněných 20 736 korun ročně. I důchodci si zřejmě přilepší víc, než se předpokládalo.