Ceny emisních povolenek v Evropské unii se tento týden vyšplhaly na maximum za čtrnáct let a nacházely se mírně nad 30 eury za tunu. Zdražování povolenek obecně znamená pro evropské elektrárny a továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné i na ceny elektřiny.

Evropská komise navíc výhledově plánuje rozšíření systému emisních povolenek také v oblastech letecké a námořní dopravy. Odhaduje, že by takový krok přinesl do rozpočtu EU zhruba deset miliard eur ročně. Tyto prostředky by Evropské komisi pomohly pokrýt finanční potřebu spojenou se vznikajícím fondem obnovy.

O fondu obnovy se bude jednat tento týden na summitu v Bruselu. Granty (tedy nevratně poskytnuté peníze) a půjčky fondu, v celkové výši až 750 miliard eur, mají být financovány vydáváním dluhopisů. Splátky úroků a jistiny těchto dluhopisů by až minimálně do roku 2058 byly hrazeny z rozpočtů EU, na které se skládají jednotlivé členské státy, a také právě z vlastních zdrojů Evropské komise.

Mezi tyto vlastní zdroje má tedy patřit i výnos z rozšířeného systému emisních povolenek. Zatížení letecké a námořní dopravy povolenkami může vést ke zdražení letenek či zboží z dovozu, které je přepravováno námořní cestou. Růst cen povolenek by tak byl indikátorem nejen možného zdražování elektřiny jako doposud, ale také právě letenek nebo dováženého zboží typu ovoce, oblečení nebo třeba elektroniky. Cena zlata vystřelila k dějinnému rekordu. Pohání ji strach z druhé vlny pandemie.