Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s poklesem tržeb o 6,4 procenta. Poměrně příznivý výsledek však může být zkreslený. A to, zaprvé, vládními opatřeními na podporu ekonomiky a zaměstnanosti, která v důsledku pochopitelně podporují i spotřebu – ovšem za cenu rekordního schodku státního rozpočtu a citelného navýšení veřejného zadlužení. A pak, zadruhé, tím, že Češi v květnu svými výdaji zčásti kompenzovali nemožnost či neochotu uskutečňovat tyto výdaje v březnu či dubnu, tedy v době vrcholící koronavirové krize, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

S postupným otevíráním ekonomiky, které v květnu probíhalo, pak pokles spotřebitelských výdajů z předchozích měsíců jejich přechodným navýšením zčásti kompenzovali.

V květnu tak meziročně rostly tržby za nepotravinářské zboží, zejména za elektroniku či potřeby pro domácnost, zatímco tržby za potraviny se meziročně propadly. Mohutný, zhruba třetinový meziroční nárůst tržeb zaznamenal segment, do něhož se řadí e-shopy.

Dramatičtější je ovšem propad tržeb po zahrnutí motoristického segmentu, který se sám o sobě propadl meziročně o více než třetinu. Svědčí to o tom, že trh s automobily se po úderu koronaviru zotavuje mnohem pomaleji než další spotřebitelské segmenty, neboť motoristický segment měl své problémy již před koronavirovou krizí. Potýkal se například s nasycováním trhu zejména v západní Evropě.

Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu by se letos měl propadnout o pět procent. Je třeba počítat se zhoršením situace v oblasti spotřeby ve druhém letošním pololetí, v souvislosti s efektem odeznívání vládních podpůrných opatření typu ošetřovného, kurzarbeitu či odkladu splátek úvěrů. Český průmysl sjel výtahem do suterénu. Jeho propad je obrovský.