„Na Tchaj-wan pojedu. Jsem přesvědčen, že je to správné z hlediska rozvoje ekonomického, rozvoje vědy, vzdělání i kultury. Z hlediska toho, že bychom měli spolupracovat s těmi, kdo chtějí být našimi partnery," oznámil Vystrčil. „Pro zemi, která má fungovat, je zásadní sebevědomí, hrdost, svébytnost, nezávislost, demokracie. Když připustíme, že si je nebudeme chránit, že jsme ochotni být něčím lokajem, ochotni se před někým shrbit, tak se stáváme nesvéprávným národem, který na to musí doplatit," říká Vystrčil. 

Předseda Senátu věří, že cesta bude pro Česko hospodářsky a ekonomicky výhodná, neboť Tchaj-wan dosud vytvořil v tuzemsku více pracovních míst než Čína. A jak vypadá vzájemná bilance mezi zeměmi?

Z hlediska výše přímých investic uskutečněných od vzniku ČR v roce 1993 v tuzemském zpracovatelském průmyslu obsazuje Tchaj-wan mezi asijskými ekonomikami třetí příčku. Čína totiž ke konci roku 2017 vykazovala stav přímých investic v českém zpracovatelském průmyslu ve výši zhruba 410 milionů korun. Tchaj-wan měl tou dobou do našeho zpracovatelského průmyslu nainvestováno 5,69 miliardy korun, tedy bezmála 14krát více (viz graf v galerii).

Ještě více významnost tchaj-wanských investic vysvítá pro přepočtu jejich objemu na jednoho obyvatele Tchaj-wanu. Jak upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda v takovém srovnání je objem čínských investic – a nejen do zpracovatelského průmyslu v ČR – nesrovnatelně nižší. Je zřejmé, že pro Česko a české podnikatele je prohlubování obchodních vztahů s tak významným investorem, jakým Tchaj-wan je, kýžené.

Cesta se ovšem nelíbí Hradu. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček přirovnal cestu předsedy Senátu na Tchaj-wan k návštěvě separatistické Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny. Vystrčilův záměr naopak podpořili místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09), předseda senátorského klubu KDU-ČSL Petr Šilar i někteří zástupci opozičních klubů ve sněmovně. Pravda o Kuberově smrti. Fakta, ze kterých mrazí.