Ze zmíněného celkového výnosu ve výši 414 miliard korun představují dividendy 256,7 miliardy korun, což odpovídá 62 procentům. Reinvestovaný zisk pak činí 149,9 miliardy korun, tedy 36,2 procenta. Zbytek, 1,8 procenta celkového výnosu, tvoří úrok z poskytnutých úvěrů v rámci nadnárodní společnosti. Předloni byla struktura celkového výnosu z přímých zahraničních investic v ČR více vychýlena ve prospěch reinvestovaného zisku, na který připadalo 39,5 procenta, zatímco objem vyplacených dividend odpovídal 57,8 procenta.

Z geografického pohledu realizovaly loni nejvyšší výnos ze zahraničních investic v ČR subjekty německé, a sice 85,4 miliardy korun, což odpovídá 20,6 procenta celkového výnosu. Na dalších příčkách se umisťují subjekty nizozemské (71,7 miliardy korun čili 17,3 procenta), lucemburské (66 miliardy čili 15,9 procenta), rakouské (48,2 procenta čili 11,6 procenta), belgické (31,2 miliardy čili 7,5 procenta), francouzské (23,6 čili 5,7 procenta) a dále subjekty italské, švýcarské, kyperské, britské a korejské. Jižní Korea je tedy nejvýrazněji zastoupena z neevropských zemí. Drtivou většinu celkového výnosu, 96 procent, však loni realizovaly subjekty evropské.

Nejvyšší objem reinvestovaného zisku vykazují za loňský rok subjekty německé, a to 40,3 miliardy korun. Více než deset miliard korun zisku reinvestovaly také ještě subjekty nizozemské (21,5 miliardy korun), lucemburské (21,4), rakouské (13,9) a italské (10,2). Na dividendách loni inkasovaly nejvíce subjekty nizozemské (47,1 miliardy korun), německé (44,8), lucemburské (41,6), rakouské (34,0), belgické (25,1) a francouzské (15,2). Subjekty ze všech dalších zemí už inkasovaly na dividendách méně než deset miliard korun.

Výnosy z přímých investic v Česku přesahující jednu miliardu korun loni realizovalo 21 zemí, resp. jejich subjektů. Výnosy z přímých investic v Česku přesahující deset miliard korun loni realizovalo devět zemí, resp. jejich subjektů. Jedná se o Německo, Nizozemí, Lucembursko, Rakousko, Belgii, Francii, Itálii, Švýcarsko a Kypr. Z této devítky zemí vykazuje Itálie, resp. její subjekty, nejvýraznější vychýlení ve prospěch reinvestovaného zisku, když objem reinvestovaného zisku odpovídá 88 procentům celkových výnosů loni realizovaných italskými subjekty. Nejméně výrazné vychýlení ve prospěch reinvestovaného zisku – a tedy nejvýraznější vychýlení ve prospěch vyplacených dividend – pak za loňský rok vykazuje Belgie, resp. její subjekty, a sice pouze 20,3 procenta.

Z uvedených údajů je zřejmé, že silný odliv dividend z ČR pokračoval i v loňském roce. Zahraniční firmy a podniky se „vezou na vlně“ investičního cyklu. Ten je ve své aktuální fázi charakteristický právě vybíráním zisku z investic, které byly mnohdy započaty už na počátku milénia. Česká republika náleží k těm zemím světa, kde jsou vůbec nejvýrazněji rozevřeny nůžky mezi objemem vytvořeného hrubého domácího produktu a objemem hrubého národního důchodu.

Jinými slovy, Češi mohou disponovat jen s relativně malým podílem hodnoty (jedním z nejmenších na světě), který je na českém území vytvářen, přičemž v zahraničí sami nevytváří takovou hodnotu, jež by tento nepoměr byť jen vzdáleně kompenzovala. Výnos českých subjektů z dividend z přímých investic v zahraničí loni činil 10,1 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 1,7 miliardy korun. Za tento do značné míry nežádoucí stav je ponejvíce odpovědný právě enormní odliv dividend. Klíčovou výzvou hospodářské politiky ČR dnešních dní je právě to, jak zmíněné nůžky uspokojivě přivřít.