Auto
Mysleli jste si, že ministr dopravy Ťok už skončil se svými přínosnými nápady? Tak to se pletete, dnes tu máme „vizi čisté mobility“
Pohádka o elektromobilech v ČR. Do patnácti let jich má jezdit po českých silnicích 250 000. Jak toho chce ministerstvo dosáhnout?
11. září 2015 06:38 /
MDČR
0
0
Je to zdánlivě taková nevinná zpráva, která může vypadat spíš jako utopická. Ministerstvo dopravy ohlásilo vizi čisté mobility, což je taková představa, že bude za patnáct let jezdit po českých silnicích 250 000 elektromobilů. Proč? No protože v Evropě elektrická auta frčí a protože je to velmi ekologické a budeme se mít díky tomu všichni mnohem lépe.
Otázka je, jak toho chce ministr dosáhnout, když se u nás neprodá ani 200 elektrických aut ročně. Elektrická auta mají dva zásadní problémy a ty musí MDČR odstranit, jinak si to nikdo nekoupí. Za prvé mají malý dojezd. Ono kupovat si auto za 800 000 Kč a pak se obávat o cestu z Prahy do Brna, na to nemá každý nervy a finance, když si může pořídit vůz za třetinovou cenu a je bez starostí. Tento problém bude údajně vyřešen z peněz EU, díky kterým se do pěti let postaví 1300 dobíjecích stanic.
Jenže pak tu je druhá a závažnější potíž. Elektrická auta jsou výrazně dražší než ta klasická. Na západě to řeší různými pobídkami, dotacemi a úlevami. Jako například v Norsku, kde má elektrické auto možnost jezdit v pruzích pro autobusy nebo nemusí platit za trajekt. Nějaká forma podpory musí být v plánu i v ČR, jinak je totiž 250 000 vozů za patnáct let naprostá utopie. A to je bod, který nás trochu děsí.
Řešením by mohly být dotace na nákup elektrických vozů, díky kterým se podaří jejich cenu pro koncového zákazníka snížit na snesitelnou úroveň. To se ale zdá trochu nepravděpodobné, protože by to bylo finančně dost nákladné a navíc tu je elegantnější řešení. Aby byla eko-auta atraktivnější pro zákazníky, stačí udělat ta klasická neatraktivní. Sledujte, jak se časem objeví návrh, že je potřeba zdanit každý gram CO2 vypuštěný nad nějakou smyšlenou hranici (třeba 100 gramů, jinak to už je špatné a musí se to pokutovat), že jsou obyčejná auta neekologická a proto se na ně musí vztahovat další daně a podobné věci. Přesně to už v některých západních zemí funguje a proto jsou také některá auta například v Norsku neprodejná, když je cena vozu X norských korun a pak se k tomu připočte daň ve výši sta procent!
Máme se na co těšit. Pan Ťok totiž ví, jak řidiči nejlépe pomoci. Už jsme tu měli nákup neoznačených policejních Octavií, těšit se můžeme na úsekové radary na dálnicích a teď „vize čisté mobility“. Jsme zvědaví, co přijde dále.
Otázka je, jak toho chce ministr dosáhnout, když se u nás neprodá ani 200 elektrických aut ročně. Elektrická auta mají dva zásadní problémy a ty musí MDČR odstranit, jinak si to nikdo nekoupí. Za prvé mají malý dojezd. Ono kupovat si auto za 800 000 Kč a pak se obávat o cestu z Prahy do Brna, na to nemá každý nervy a finance, když si může pořídit vůz za třetinovou cenu a je bez starostí. Tento problém bude údajně vyřešen z peněz EU, díky kterým se do pěti let postaví 1300 dobíjecích stanic.
Jenže pak tu je druhá a závažnější potíž. Elektrická auta jsou výrazně dražší než ta klasická. Na západě to řeší různými pobídkami, dotacemi a úlevami. Jako například v Norsku, kde má elektrické auto možnost jezdit v pruzích pro autobusy nebo nemusí platit za trajekt. Nějaká forma podpory musí být v plánu i v ČR, jinak je totiž 250 000 vozů za patnáct let naprostá utopie. A to je bod, který nás trochu děsí.
Řešením by mohly být dotace na nákup elektrických vozů, díky kterým se podaří jejich cenu pro koncového zákazníka snížit na snesitelnou úroveň. To se ale zdá trochu nepravděpodobné, protože by to bylo finančně dost nákladné a navíc tu je elegantnější řešení. Aby byla eko-auta atraktivnější pro zákazníky, stačí udělat ta klasická neatraktivní. Sledujte, jak se časem objeví návrh, že je potřeba zdanit každý gram CO2 vypuštěný nad nějakou smyšlenou hranici (třeba 100 gramů, jinak to už je špatné a musí se to pokutovat), že jsou obyčejná auta neekologická a proto se na ně musí vztahovat další daně a podobné věci. Přesně to už v některých západních zemí funguje a proto jsou také některá auta například v Norsku neprodejná, když je cena vozu X norských korun a pak se k tomu připočte daň ve výši sta procent!
Máme se na co těšit. Pan Ťok totiž ví, jak řidiči nejlépe pomoci. Už jsme tu měli nákup neoznačených policejních Octavií, těšit se můžeme na úsekové radary na dálnicích a teď „vize čisté mobility“. Jsme zvědaví, co přijde dále.
