|  TECHNIKA
so 23. listopadu, svátek má Klement, zítra Emílie
PC a Mobil
Sonda Mars Express je první evropskou planetární sondou 

Sonda Mars Express bude po dvaceti letech aktualizována. Pohání ji stařičký procesor Pentium 90 a Windows 98.

03. července 2022 19:30 / Pixabay
 0   0
Planetární sonda Mars Express má za sebou během své dlouhé služby celou řadu důležitých objevů, ale až nyní se jí ESA rozhodla aktualizovat software. Tato stařičká sonda je totiž poháněna dnes již historickým procesorem Pentium 90, který byl představen v devadesátých letech a také zastaralým operačním systémem Windows 98, který již nemá podporu.

Evropská vesmírná agentura ESA se po téměř 20 letech rozhodla aktualizovat operační systém sondy Mars Express, která je již dvě dekády ve vesmíru. Tato stará sonda je poháněna na svou dobu výkonným procesorem Pentium 90, který dnes již patří mezi muzejní kousky. Problémem se však stal neaktualizovaný operační systém Windows 98, který bylo potřeba nahradit novějším.

Podporu operačního systému Windows 98 firma Microsoft ukončila již před šestnácti lety. Aktualizaci softwaru sondy Mars Express provedli v červnu pracovníci italského Národního ústavu astrofyziky.

Stará technika stále slouží

Vesmírná agentura sice neuvedla, na jakém hardwaru je celá sonda postavena, podle amerického serveru Tom’s Hardware se však s největší pravděpodobností jedná právě o zmíněný procesor Pentium 90. Díky nové aktualizaci bude sonda schopna pozorovat Mars a jeho měsíc Fobos v detailnějším rozlišení.

Aktuálně totiž sonda velké množství získaných snímků ve vysokém rozlišení nedokázala dále ukládat do své paměti. Nový software tak sondě umožní zůstat v pohotovostním stavu až pětkrát déle než tomu bylo dosud. Díky tomu bude moct prozkoumat mnohem rozsáhlejší oblast.

Neúspěch přistávacího modulu

Sonda Mars Express byla vypuštěna do vesmíru krátce po přelomu tisíciletí a jejím primárním úkolem bylo vyhledávat vodu na Marsu. Cílovou oblastí bylo slané jezero, které se ukrývá pod asi jedenapůlkilometrovou vrstvou ledu v jižní polární oblasti Marsu. Tato první evropská planetární sonda není přímo na Marsu, ale na jeho oběžné dráze. Součástí sondy byl i přistávací modul, ten však nedokázal se sondou po přistání navázat spojení a jeho mise tak byla neúspěšná. Dále čtěte: (Čína údajně zachytila podivné mimozemské signály z vesmíru. Odborníci spekulují).

Zdroj: Tomshardware, Techradar

Fotogalerie
Lukáš Bauer | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu