|  TECHNIKA
so 23. listopadu, svátek má Klement, zítra Emílie
Věda a technika
Obří erupce sopky zasáhla celý svět 

Oblohu protínaly statisíce blesků. Erupce sopky Tonga způsobila jednu z nejzajímavějších událostí novodobých dějin

20. ledna 2022 11:03 / Depositphotos
 0   0
Během víkendu došlo k mohutné erupci sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai, jejíž následky bylo možné pozorovat po celém světě ať už v podobě vlny tsunami, nebo změn v atmosféře. Obří erupce sopky také provázel velice zajímavý jev v podobě statisíců blesků, které nad sopkou hřměly.

Asi nejhlučnější událostí novodobých dějin byla masivní erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. Tato obří erupce sopky způsobila nejen vlnu tsunami, která zasáhla pobřežní oblasti Tichého oceánu. Tuto erupci navíc provázely statisíce blesků, které vytvářely spolu s erupcí zvukovou vlnu jež byla zachycena až na Aljašce vzdálené 9300 kilometrů. Výbuch této sopky tak překonal výbuch sopky Krakatoa v roce 1883.

Obří tlaková vlna generovaná erupcí byla jasně viditelná nejen na snímcích z družic, ale obletěla doslova celý svět. Byla měřitelná i na našem území v podobě poklesu tlaku po zhruba patnácti hodinách od samotné erupce. Tlaková vlna tak překonala vzdálenost 17 tisíc kilometrů a dokonce se i znovu vrátila v pondělí ráno, což znamená, že naši planetu oběhla několikrát.

Statisíce blesků

V rámci primárního výbuchu podmořské sopky se vytvořil mohutný hřibovitý oblak, který stoupal do výšky až pětadvaceti kilometrů nad hladinou moře. Oblak tak pronikl až do tropopauzy - oblasti se stabilním teplotním vrstvením, kde se začal rozplývat do šířky. Tato událost byla velmi dobře zachycena na mnoha družicových snímcích.

V důsledku přítomnosti obrovského množství ledových a prachových částic v blízkosti výbuchu byla vyvolána vysoká elektrická aktivita, která se projevila v podobě statisíců blesků, jež bičovaly mořskou hladinu. Podle dostupných údajů mohlo oblast během velice krátké doby zasáhnout až 400 tisíc blesků.

Stínění slunečního záření

Po skončení erupce začal do atmosféry pronikat oxid siřičitý, který se v ní udrží poměrně dlouhou dobu. Tento výrazný sopečný plyn může zcela zásadním způsobem ovlivnit celosvětové klima. Dokáže totiž pohlcovat sluneční záření, čímž může až o několik stupňů Celsia ochlazovat povrch planety. Vědci předpokládají, že se nyní v atmosféře může nacházet oxidu siřičitého až 1015 molekul na cm2. Ještě výraznější dopad měla ale erupce sopky Tambora v roce 1816, která způsobila dokonce takzvaný rok bez léta. Dále čtěte: (Astronomové objevili ve vesmíru tři velice neobvyklé objekty. Čeká je však temná budoucnost).

Zdroj: CNN, The Conversation.

Fotogalerie
Lukáš Bauer | Magazín PLUS+
Témata: sopka, výbuch, klima, planeta
Zavřít reklamu