Astronomové díky vysoce citlivým přístrojům zjistili, že v atmosféře měsíce Ganymeda se nenachází pouze čistý kyslík, jak naznačovala dřívější měření. Podle nových dat se totiž v některých oblastech měsíce vyskytují také vodní páry. Tento měsíc by se tak mohl v budoucnu stát základnou vesmírných kolonistů.

Ganymedes je v měřítku sluneční soustavy velice neobvyklým měsícem. Planetka je totiž s průměrem okolo 5300 km větší než Merkur a téměř stejně velká jako Mars. Jedná se tak o největší těleso obíhající planetu v naší soustavě.

Atmosféra z kyslíku

První překvapivá zjištění o vzdušném obalu Ganymeda přinesla pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu z roku 1998. Tehdy se ukázalo, že měsíc má atmosféru a měření v ultrafialovém spektru odhalilo přítomnost barevných pásů elektrizovaného plynu podobné polární záři na Zemi. Astronomové dospěli k závěru, že vzdušný obal Ganymeda tvoří molekulární kyslík (O2). Ganymedes je jediným známým tělesem, jehož atmosféru tvoří výlučně kyslík. Obsah kyslíku je však přibližně tisíckrát řidší než na Zemi.

Porovnání nových a archivních (1998 až 2010) pozorování dvou spektrografů Hubbleova vesmírného dalekohledu však vede k odlišnému závěru. Ukazuje se, že atmosféra měsíce Ganymeda je složitější a pestřejší, než se vědci dosud domnívali. V některých oblastech měsíce jsou tak například jasně patrné zámky přítomnosti vodní páry.

„Molekulární kyslík na tomto měsíci vzniká tehdy, když nabité částice erodují povrchový led. Vodní pára naproti tomu vzniká sublimací ledu v některých oblastech tělesa díky přechodně vyšším teplotám,“ uvedl člen výzkumného týmu Lorenz Roth z Královského technického ústavu ve Stockholmu.

Budoucí vesmírná základna

V rovníkových oblastech má podle vědce vodní pára dokonce výrazně vyšší zastoupení než molekulární kyslík. Mimo oblast rovníku však atmosféru tvoří výhradně kyslík. Nová zjištění podle Lorenza Rotha představují cenné výchozí informace pro plánovanou vesmírnou misi ESA k ledovým měsícům Jupitera. Největší měsíc Jupitera totiž díky svým planetárním rozměrům představuje potenciální možný habitat vesmírných kolonistů budoucnosti. Dále čtěte: (Část kosmické lodi Apollo 11 možná nehavarovala na měsíčním povrchu, jak se NASA domnívala. Vědec přináší po letech nové důkazy).

Zdroj: Nature Astronomy.