Vědci zachytili ve vesmíru velice podivný objekt obklopený obrovskými mračny plynu a prachu. Nejprve se domnívali, že se jedná o podobný prstenec jako má planeta Saturn, až později se ale ukázalo, že tento je přibližně 500krát větší. Nakonec vědci zjistili, že prachový obal exoplanety obsahuje tolik materiálu, že v něm později vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první takovou událost, kterou vědci ve vesmíru pozorovali.

Pozorování mladých rodících se hvězd je dnes pro astronomy poměrně běžnou záležitostí. V discích vířící hmoty také dokáží identifikovat charakteristické tmavé mezery, které naznačují přítomnost vznikajících exoplanet. Nyní však vědci pozorování vesmíru pozvedli opět o stupeň výše, když se jim podařilo pozorovat rodící se měsíc. Studii z jejich výzkumu zveřejnil odborný magazín Astrophysical Journal Letters.

Větší než Jupiter 

Hvězda, u které byla exoplaneta se vznikajícím měsícem objevena, je jen o něco málo větší než naše Slunce, ale je přibližně o jednu čtvrtinu méně hmotná a také mnohem mladší. Vědci se domnívají, že vznikla teprve před šesti miliony lety. V jejím bezprostředním okolí se zatím podařilo identifikovat dvě exoplanety, jež dostaly vědecké označení PDS 70b a PDS 70c. Podle zjištění se jedná o gigantické plynné obry, kteří jsou nejméně čtyřikrát hmotnější než Jupiter.

Díky datům z chilského radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimetre Submillimeter Array) s mimořádně vysokým rozlišením vědci dokázali pozorovat zcela nový rozměr tohoto hvězdného systému a zjistili, že kolem vzdálenější planety PDS 70c se nachází takzvaný cirkumplanetární disk, tedy vířící masa plynu a prachu formovaná do prstence.

Planeta sebrala materiál svému sousedovi

Druhá z planet nejeví žádné viditelné známky podobné struktury. To by mohlo znamenat, že její okolí bylo působením tíže masivnějšího planetárního souseda ochuzeno o většinu prachu a plynu, který dříve planetu obíhal. Vědci jsou přesvědčeni o tom, že tento masivní prachový prstenec kolem vzdálenější planety má dostatek materiálu na to, aby v něm vznikl jeden nebo více menších měsíců. Jedná se o zcela unikátní objev, který astronomům může napovědět mnohé o vzniku a formování planetárních a hvězdných systémů. Dále čtěte: (Před pětačtyřiceti lety přistál na Marsu Viking. Pracovat měl dva měsíce, nakonec vydržel šest let).

Zdroj: Space.com.