Sibiř je místem, kde se nachází značná část půdy, která je celoročně zmrzlá - takzvaný permafrost. Vlivem vysokých teplot z loňského roku, kdy byly v mnoha sibiřských oblastech naměřeny teplotní rekordy, však dochází v těchto končinách k masivnímu tání této tisíce let zmrzlé půdy. Fenomén s sebou přináší cenné objevy, ale také značné problémy, které mohou způsobit obří propady půdy a hlavně metan, kterého se vědci obávají nejvíce.

Pod sibřským permafrostem jsou totiž obrovské zásoby vysoce explozivního plynu, který se v obrovském množství z půdy uvolňuje. V některých oblastech se tak vyprazdňují velké rezervoáry metanu a vznikají rozsáhlé propady půdy. Nový výzkum však naznačuje, že došlo i k něčemu, s čím vědci uplně nepočítali, a to k roztávání skalních arktických útvarů.

Není metan jako metan

Permafrost obsažený v půdě je především mikrobiálního původu. Tento plyn je sice nebezpečný, ale zdaleka ne tolik jako ten, který se uvolňuje ze skalních ložisek. Při rozmrzání vápence, tedy uhličitanové horniny, se uvolňují uhlovodíky a hydráty metanu z rezervoárů zpod permafrostu, ale také přímo z něj. Tento fakt představuje podle vědců mnohem větší nebezpečí, než se v minulosti domnívali.

Za novým výzkumem stojí geolog Nikolaus Froitzheim z univerzity v Bonnu a jeho kolegové, kteří společně využili satelitní mapy, které měří intenzitu koncentrací metanu nad dvěma oblastmi, o kterých je známo, že jsou složené převážně z vápence. Jedná se o pás, který se rozkládá na severu Sibiře a je dlouhý více než 600 kilometrů. Podloží v tomto dlouhém pásu je tvořeno převážně vápencem, který vznikl již před 541 miliony lety, v období takzvané paleozoické éry.

Metan je nejvíce nebezpečný nejen kvůli tomu, že je explozivní, ale především kvůli jeho skleníkovému efektu. Vysoké koncentrace metanu v atmosféře jsou totiž mnohem vážnější než vysoké emise CO2, proti kterým lidstvo neúspěšně bojuje již mnoho let. Metan má podle statistik až 80krát vyšší schopnost oteplovat naši planetu než CO2.

Mimo tuto hrozbu je zde ještě další problém, který tající permafrost způsobuje, a to jsou masivní propady půdy. V současné době se předpokládá, že na věčně zmrzlé půdě žije více než 35 milionů lidí, a v ohrožení se tak nacházejí celá města, která jsou na permafrostu vybudována. Těmto oblastem totiž hrozí kolapsy budov, nestabilita půdy, propady komunikací a další potíže s táním spojené. Dále čtěte: (Dvě jezera v Argentině se náhle zbarvila do růžova. Naplňují se nejčernější scénáře).

Zdroj: Dailymail.co.uk.