Satelit, který v současné době vyvíjí americké letectvo, by mohl předávat energii získanou ze Slunce na Zemi. Projekt solární vesmírné elektrárny s sebou sice přináší zejména logistické výzvy, protože dostat potřebné množství panelů do vesmíru není zrovna jednoduché, myšlenka je ale přesto lákavá hned z několika důvodů.

Ve vesmíru totiž neexistuje žádná oblačnost, která by blokovala nebo snižovala účinnost solárních panelů. Solární panely ve vesmíru se navíc mohou otáčet přesně tam, kde se zrovna Slunce nachází, a poskytovat tak stálý a nepřetržitý výkon. Sluneční svit je navíc mimo Zemi mnohem silnější, než je tomu na povrchu planety.

Unikátní technologie

V současné době dosahují i ty nejlepší solární panely účinnosti, která nepřesahuje 40 procent - tato hodnota se však týká pouze nejnovějších prototypů, které se v elektrárnách zatím nepoužívají. Běžná účinnost solárních panelů, které jsou pro výrobu elektrické energie využívány, se pohybuje okolo pětadvaceti procent.

Nová kosmická loď

Samotná technologie přenosu energie spoléhá na směrová zrcadla a přijímací panely, které fungují v podstatě jako bezdrátový přenos. Správně navržená technologie by tak mohla periodicky přenášet energii na konkrétní místo bez větších ztrát. Výzkumná laboratoř amerických vzdušných sil proto nedávno představila komponentu s názvem Helios, která má být součástí budoucí kosmické lodi s názvem Arachne.

Arachne se bude skládat z Helios a Space Solar Power Radio Frequency Integrated Transmission Experiment (SSPRITE). Helios bude shromažďovat energii pro další kosmické lodě, což z něj učiní pilíř pro budoucí objevování okolního vesmíru. Dále čtěte: (Japonsko vyvíjí unikátní družici. Bude vyrobena z materiálu, který by ve vesmíru nikdo nečekal).