Tým ruských vědců, který prováděl průzkum v Jakutsku, objevil velice dobře zachovalé pozůstatky dávno vyhynulého nosorožce srstnatého. Pozůstatky tohoto velkého druhu nosorožce byly objeveny v místech, kde byl po tisíce let permafrost a tělo tvora tak bylo výborně zakonzervováno.

Vědci původně dělali v odlehlém sibiřském regionu průzkum související s těžbou diamantů a tímto unikátním objevem byli velice překvapeni. Podle prvotních výzkumů bylo zvíře zamrzlé v ledu nejméně dvanáct tisíc let. Vědci se však domnívají, že tento exemplář bude ještě mnohem starší a jeho stáří může být až padesát tisíc let. Přesnější určení bude však možné až na základě dalšího výzkumu.

Tající permafrost

Podobné objevy téměř dokonale zachovalých prehistorických tvorů jsou v rozsáhlých sibiřských oblastech stále častější. Je to především díky změnám klimatu, které ohřívají arktické oblasti mnohem více, než je tomu v ostatních částech světa. Díky rozmrzání tisíce let zmrzlé půdy (permafrostu), jsou odhalovány i pozůstatky dávných tvorů.

Bez přístupu vzduchu

Pozůstatky nosorožce objevili vědci poblíž koryta řeky a nález byl tvořen všemi končetinami, rohem a dochovaly se dokonce i některé orgány. Na těle nosorožce byla dokonce nalezena i jeho srst. Podle ruského paleontologa Valery Plotnikova zvíře pravděpodobně uhynulo v důsledku utonutí v řece.

Vědci k objevu uvedli, že tento pradávný druh nosorožce pravděpodobně vyhynul v pozdní pleistocénní éře, která skončila před 11 700 lety. Vědci se domnívají, že toto býložravé zvíře svůj výrazný roh využívalo nejen k obraně, ale také k vyrývání potravy ze země. Vědci tak soudí podle opotřebování, které bylo na rohu zdokumentováno. Dále čtěte: (Děsivý tvor přezdívaný „král bažin“ obýval naši planetu před stovkami milionů let. Dorůstal obřích rozměrů).