Sovětský proudový letoun Tupolev Tu-144 byl vůbec prvním dopravním nadzvukovým letounem pro cestující. Poprvé se vznesl k obloze 30. prosince 1968, jeho provoz byl však podobně jako u jeho známější evropské konkurence Concorde velice nákladný, a proto bylo nakonec vyrobeno pouze 16 kusů.

Tupolev Tu-144 začal létat komerční lety v roce 1977, ale nedlouho poté byla většina vyrobených letounů vyřazena. Tento konkrétní kus byl více než 30 let uskladněn v letištním areálu na západě Ruska a několika lety byl přesunut poblíž Kazanské technické univerzity, kde se měl proměnit v interaktivní muzeum se speciálním simulátorem.

První nadzvukový stroj pro cestující

Sovětský Tu-144 je společně s britsko-francouzským letounem Concorde do současnosti jediným nadzvukovým letadlem, které přepravovalo cestující. Ani jeden z těchto strojů však nebyl úspěšný. Letouny trápily zejména obrovské náklady na jejich provoz. Osud Concorde pak definitivně ukončila nehoda z roku 2000, během které zahynulo 114 lidí.

Letoun měl vážnou nehodu

Nehodu měl také Tu-144, když se v roce 1973 během předváděcího letu v Paříži rozlomil za letu. Nehoda si vyžádala 14 obětí a bylo poškozeno několik budov, jelikož letoun dopadl do obydlené oblasti. Okolnosti incidentu nebyly nikdy vyšetřeny a léta je provázela řada spekulací.

Letoun Tu-144 zůstal v provozu jako nákladní letadlo až do roku 1983, kdy bylo provedeno celkem 102 komerčních letů, později byl používán v rámci sovětského vesmírného programu k výcviku pilotů raketoplánu Buran a NASA pro nadzvukový výzkum. 

Stroj měl také podobně jako známější Concorde problémy s obrovskými náklady, které s sebou přinášel jeho provoz. Po ukončení provozu komerčních letů byl letoun v roce 1978 předělán pro přepravu nákladu. Některé z exemplářů později posloužily pro výzkum v rámci Sovětského vesmírného programu. Dále čtěte: (Unikátní letoun Tatra T.101 byl mistrovským dílem. Jediný prototyp však záhadně zmizel za druhé světové války).