Auto
Tohle kombi představuje dvě auta v jednom. Může to být elektromobil, může to být dálniční rychlík. Nechá si za to ovšem zaplatit
Volvo V60 D6 AWD je pohádkový hybrid, který jezdí s podstatně vyšší spotřebou, než jakou najdete v tabulkách.
13. října 2014 07:55 /
DeníkPlus.cz
0
0
Hledáte malé prémiové kombi, které jen tak někdo nemá? Tak to se budete muset obloukem vyhnout značkám typu BMW, Audi nebo Mercedes. Zkuste třeba Volvo, které před časem začalo na českém trhu nabízet něco, co by vás mohlo zajímat. Jde o hybridní verzi modelu V60 a buďte si jisti tím, že speciálně tuhle variantu v ČR opravdu jen tak nepotkáte.
Smůla je v tom, že jakkoliv jde o speciální auto, na první pohled to nemáte šanci poznat. V60 v provedení plug-in hybrid totiž vypadá úplně stejně jako klasická V60. Velká kola, dvě koncovky výfuku vzadu, standardní vzhled. Podezřelé jsou pouze dvě víčka nádrže a sem tam se objevující nápis plug-in hybrid.
To samé pak platí také v interiéru. Na první pohled klasické Volvo s jednoduchým designem a vysokou kvalitou použitých materiálů. Kdo začne zkoumat vnitřek vozu podrobněji, ten objeví tlačítko aktivující elektrický režim jízdy a tlačítko „Save“. Tyhle dva čudlíky jsou na tomto autě asi to nejdůležitější.
Volvo V60 D6 AWD se sice takhle podle označení tváří, že má pod kapotou dieselový šestiválec, ale to je jenom záměrný klam. Ve skutečnosti najdete vpředu starý dieselový pětiválec s parametry 215 k a 440 Nm, na zadní nápravě je pak samostatně a bez jakékoliv mechanické vazby umístěn elektromotor disponující výkonem 68 koní a točivým momentem 200 Nm. Celkem tedy máte k dispozici 283 koní a 640 Nm.
Nejásejte. Parametry vypadají výborně, ale tenhle hybrid je na svou kategorii neskutečně těžký. Pohotovostní hmotnost přesahuje dvě tuny a to se při jízdě musí zákonitě projevit. V60 není pomalé auto, to ani náhodou, ovšem nejede tak dobře, jak vypadají základní údaje. Ale my bychom tady teď neměli řešit, jak je to rychlé nebo pomalé, tím hlavním je totiž něco úplně jiného.
V60 plug-in hybrid umí jezdit pouze s využitím elektrické energie a dobíjet auto můžete přímo z klasické domácí zásuvky. Konektor je pod druhým víčkem „nádrže“ umístěným na levém blatníku. V čistě elektrickém režimu prý ujede V60 až padesát kilometrů.
V tento moment je důležité vrátit se k tlačítku „Save“. Hybridní systém se samozřejmě snaží šetřit, co to dá. Takže pokud jsou akumulátory nabité, často využívá pouze elektromotor a dokonce i na dálnicích při rychlostech kolem 130 km/h vypne spalovací jednotku a vy tiše a plynule plujete po dálnici. Jenže tímto stylem si baterie vybijete a pak už se zas tak často elektromotor nevyužije.
Elektrickou energii potřebujete hlavně ve městě. Zmiňované tlačítko přepne V60 do hybridního režimu, který pracuje s elektromotorem tak, aby akumulátory nevybil. Myšlenka je, že si ráno vyndáte auto ze zásuvky, aktivujete režim „Save“, dojedete do města a následně se přepnete do elektrického režimu a po městě jezdíte už coby elektromobil. Je to jednoduchá a chytrá finta, kterou do teď žádný plug-in hybrid nenabízel.
V60 se v čistě elektrickém režimu chová opravdu jako elektromobil. Můžete šlapat na plyn i více, spalovací motor se nenastartuje. Jízda je pak tichá a velmi plynulá, protože u elektromotoru není převodovka, takže se prostě neřadí. A hlavně jezdíte se spotřebou 0 l/100 km, což je údaj, který vypadá na displeji palubního počítače vždy velmi sympaticky. Ne-li přímo pohádkově.
Jenže my to pohádky můžeme použít i v negativním slova smyslu. Se spotřebou to totiž u tohoto auta není tak jednoduché. Záleží na tom, který z jízdních režimů aktivujete a jak přesně budete zacházet s plynem. Podle oficiálních tabulek si hybridní V60 řekne v režimu „Hybrid“ průměrně o 1,8 litru nafty na 100 km. Řekněme si na rovinu, že takové číslo je úplná blbost z kategorie pohádek o tisíce a jedné noci. Realitou je spíše sedm litrů, kdo chce jezdit po dálnicích rychle, ten nechť se těší na 8,5 l/100 km. Naopak klidná jízda po okreskách může být i za pět litrů. Pořád jsou to na dvoutunové auto s výkonem 283 koní solidní hodnoty.
Hybridní Volvo V60 mě jednoznačně zaujalo. Ono jezdit neslyšně po městě a pocitem, jak šetřím, má něco do sebe. Jsou tu ale ještě dvě věci, které mě štvaly. Za prvé nádrž. Hybrid nemá standardních 68 litrů, ale objem pouhých 45 litrů. Teoreticky by to mělo stačit, protože auto přece jezdí za 1,8 l/100 km, praxe je ovšem jiná. Chvíli pojedete rychleji po dálnici a půl nádrže je pryč.
Druhá věc, která se k tomuto autu moc nehodí, je velký naftový pětiválec. Především ve městě, když jedete v režimu „Hybrid“, když se rozjíždíte pouze za doprovodu tichého šumění elektřiny a najednou naskočí takhle velký diesel... Je to jako kdyby se vedle vás složil tovární komín.
A na konec tu máme poslední nevýhodu. Tušíte správně, je to cena. Jestli se vám V60 D6 AWD líbí, připravte si 1 539 000 korun minimálně. Jsou trhy, kde dostanete příspěvek od státu, protože jde přece o super úsporný hybrid, ten český ale mezi ně nepatří. Takže se budete muset před nákupem vnitřně vypořádat s faktem, že za 1 388 400 Kč je k dispozici třeba BMW 335d xDrive Touring, které je lehčí, rychlejší, v některých režimech jízdy úspornější a levnější.
Smůla je v tom, že jakkoliv jde o speciální auto, na první pohled to nemáte šanci poznat. V60 v provedení plug-in hybrid totiž vypadá úplně stejně jako klasická V60. Velká kola, dvě koncovky výfuku vzadu, standardní vzhled. Podezřelé jsou pouze dvě víčka nádrže a sem tam se objevující nápis plug-in hybrid.
To samé pak platí také v interiéru. Na první pohled klasické Volvo s jednoduchým designem a vysokou kvalitou použitých materiálů. Kdo začne zkoumat vnitřek vozu podrobněji, ten objeví tlačítko aktivující elektrický režim jízdy a tlačítko „Save“. Tyhle dva čudlíky jsou na tomto autě asi to nejdůležitější.
Volvo V60 D6 AWD se sice takhle podle označení tváří, že má pod kapotou dieselový šestiválec, ale to je jenom záměrný klam. Ve skutečnosti najdete vpředu starý dieselový pětiválec s parametry 215 k a 440 Nm, na zadní nápravě je pak samostatně a bez jakékoliv mechanické vazby umístěn elektromotor disponující výkonem 68 koní a točivým momentem 200 Nm. Celkem tedy máte k dispozici 283 koní a 640 Nm.
Nejásejte. Parametry vypadají výborně, ale tenhle hybrid je na svou kategorii neskutečně těžký. Pohotovostní hmotnost přesahuje dvě tuny a to se při jízdě musí zákonitě projevit. V60 není pomalé auto, to ani náhodou, ovšem nejede tak dobře, jak vypadají základní údaje. Ale my bychom tady teď neměli řešit, jak je to rychlé nebo pomalé, tím hlavním je totiž něco úplně jiného.
V60 plug-in hybrid umí jezdit pouze s využitím elektrické energie a dobíjet auto můžete přímo z klasické domácí zásuvky. Konektor je pod druhým víčkem „nádrže“ umístěným na levém blatníku. V čistě elektrickém režimu prý ujede V60 až padesát kilometrů.
V tento moment je důležité vrátit se k tlačítku „Save“. Hybridní systém se samozřejmě snaží šetřit, co to dá. Takže pokud jsou akumulátory nabité, často využívá pouze elektromotor a dokonce i na dálnicích při rychlostech kolem 130 km/h vypne spalovací jednotku a vy tiše a plynule plujete po dálnici. Jenže tímto stylem si baterie vybijete a pak už se zas tak často elektromotor nevyužije.
Elektrickou energii potřebujete hlavně ve městě. Zmiňované tlačítko přepne V60 do hybridního režimu, který pracuje s elektromotorem tak, aby akumulátory nevybil. Myšlenka je, že si ráno vyndáte auto ze zásuvky, aktivujete režim „Save“, dojedete do města a následně se přepnete do elektrického režimu a po městě jezdíte už coby elektromobil. Je to jednoduchá a chytrá finta, kterou do teď žádný plug-in hybrid nenabízel.
V60 se v čistě elektrickém režimu chová opravdu jako elektromobil. Můžete šlapat na plyn i více, spalovací motor se nenastartuje. Jízda je pak tichá a velmi plynulá, protože u elektromotoru není převodovka, takže se prostě neřadí. A hlavně jezdíte se spotřebou 0 l/100 km, což je údaj, který vypadá na displeji palubního počítače vždy velmi sympaticky. Ne-li přímo pohádkově.
Jenže my to pohádky můžeme použít i v negativním slova smyslu. Se spotřebou to totiž u tohoto auta není tak jednoduché. Záleží na tom, který z jízdních režimů aktivujete a jak přesně budete zacházet s plynem. Podle oficiálních tabulek si hybridní V60 řekne v režimu „Hybrid“ průměrně o 1,8 litru nafty na 100 km. Řekněme si na rovinu, že takové číslo je úplná blbost z kategorie pohádek o tisíce a jedné noci. Realitou je spíše sedm litrů, kdo chce jezdit po dálnicích rychle, ten nechť se těší na 8,5 l/100 km. Naopak klidná jízda po okreskách může být i za pět litrů. Pořád jsou to na dvoutunové auto s výkonem 283 koní solidní hodnoty.
Hybridní Volvo V60 mě jednoznačně zaujalo. Ono jezdit neslyšně po městě a pocitem, jak šetřím, má něco do sebe. Jsou tu ale ještě dvě věci, které mě štvaly. Za prvé nádrž. Hybrid nemá standardních 68 litrů, ale objem pouhých 45 litrů. Teoreticky by to mělo stačit, protože auto přece jezdí za 1,8 l/100 km, praxe je ovšem jiná. Chvíli pojedete rychleji po dálnici a půl nádrže je pryč.
Druhá věc, která se k tomuto autu moc nehodí, je velký naftový pětiválec. Především ve městě, když jedete v režimu „Hybrid“, když se rozjíždíte pouze za doprovodu tichého šumění elektřiny a najednou naskočí takhle velký diesel... Je to jako kdyby se vedle vás složil tovární komín.
A na konec tu máme poslední nevýhodu. Tušíte správně, je to cena. Jestli se vám V60 D6 AWD líbí, připravte si 1 539 000 korun minimálně. Jsou trhy, kde dostanete příspěvek od státu, protože jde přece o super úsporný hybrid, ten český ale mezi ně nepatří. Takže se budete muset před nákupem vnitřně vypořádat s faktem, že za 1 388 400 Kč je k dispozici třeba BMW 335d xDrive Touring, které je lehčí, rychlejší, v některých režimech jízdy úspornější a levnější.
