V první řadě je nutné rozlišovat alergii a potravinovou intoleranci. Potravinová alergie vás může zasáhnout v kterémkoliv věku a také může postupem času sílit nebo slábnout. Jakmile sníte potravinu, která alergii způsobuje, tělo většinou velmi rychle spustí obrannou reakci, která může v nejhorším případě vést až k anafylaktickému šoku. Alergickou reakci často vyvolá i stopové množství alergenu a může se projevit svěděním či pálením jazyka, sliznice rtů, úst, až stažením hrdla, otoky v oblasti obličeje, ale i zažívacími problémy.

Oproti tomu potravinová intolerance je poruchou metabolismu, kdy tělu většinou chybí enzym, který by zpracoval určitou složku potravy. Zrovna tak jako u alergie se může potravinová intolerance vyvíjet v průběhu času. Stačí, aby některý enzym přestal být aktivní a najednou máte při pozření mléka či pečiva pocity plynatosti a trpíte na průjmy. Některým lidem stačí snížit přijímané množství například mléka, nebo potravin s lepkem a problémy vymizí.

Správný čas = imunologické okno

Není to tak dávno, co platilo tvrzení, že dětem by se potenciální alergeny měly dávat co nejpozději, jelikož příliš brzký kontakt s těmito potravinami by mohl vyvolat alergii. V současné době se však mluví o tzv. imunologickém okně, kterým děti procházejí mezi 16. a 26. týdnem života – tedy mezi čtvrtým a šestým měsícem. Někteří také hovoří o tom, že by se alergeny měly zavádět ještě ve chvíli, kdy matka kojí, jelikož mateřské mléko může pomoci se s alergeny vyrovnat.

Chcete-li tedy vytvořit dítěti správnou imunitu, je důležité jej s potenciálními alergeny seznámit v této době. Můžete tak výrazně snížit pravděpodobnost vzniku alergií a napomůžete tomu, aby organismus dítěte toleroval všechny potraviny.

Lepek

Pšenice, žito, ječmen a oves by neměly být zavedeny dříve než ve třetím měsíci věku dítěte, ale také ne později než v šestém měsíci. Pozdní zavedení lepku může vést nejen k alergii na obilniny, ale také zvyšuje riziko vzniku celiakie, kterou trpí čím dál tím více lidí. Proto se doporučuje zavádět lepek postupně v období imunologického okna, a to společně s kojením, které má ochranný vliv, mezi čtvrtým a sedmým měsícem života dítěte. Náhlé zavedení velkého množství lepku, nebo jeho pozdní zavádění do stravy riziko celiakie zvyšuje.

Sója

Ani sója by neměla být z kojeneckého jídelníčku vynechávána. Ovšem jen velmi výjimečně. Rozhodně se pravidelná náhrada mateřského nebo kojeneckého mléka mlékem sójovým nedoporučuje. Sójové extrakty nejsou plnohodnotnou stravou, tím spíš ne pro kojence.

Vejce

I vejce by mělo dítě dostat ve věku 4 až 6 měsíců. Samozřejmě dostatečně tepelně upravené. Několikanásobně tak snížíte riziko, že bude mít dítě později alergii na vaječné, ale i jiné bílkoviny, nebo riziko přecitlivělosti na inhalační alergeny, jako jsou například roztoči, pyly nebo zvířata.

Laktóza

Výrobky z kravského mléka, jako jsou tvaroh, jogurty, ale i umělé kojenecké mléko by se měly do jídelníčku zařadit podle úplně stejných principů, jako ostatní potenciální alergeny. Děti, které jsou v období imunologického okna seznámeny s bílkovinou kravského mléka, na ní bývají alergické mnohem méně často, než děti, které s ní byly seznámeny později.

Ryby

Někteří odborníci doporučují podávat rybí maso až po roce života dítěte. Včasné podávání mořských ryb je ale důležité nejen z hlediska snížení rizika vzniku potravinové alergie, ale také kvůli správným výživovým návykům v dětství i dospělosti. Rybí maso můžete dokonce sehnat již v hotových dětských příkrmech, které jsou důkladně a velmi přísně sledovány.

Arašídy a ostatní ořechy

Traduje názor, že děti do tří let by neměly ořechy vzít do pusy. Má to jeden velmi vážný důvod, a to, aby je nevdechly. Z hlediska vzniku alergie by však měly být do stravy zařazovány v rozmixované formě například do kaší nebo jogurtu. Ke snížení rizika vzniku alergie stačí zařadit malé množství v období mezi čtvrtým a šestým rokem života. Dále čtěte: Správně oblečené miminko v zimě: Jak poznáte, že je mu zima?.