Pěšiny a chodníčky plní na zahradě nejen estetiskou funkci, ale také se díky chodníčkům budete moci i za deště dostat relativně suchou nohou tam, kam potřebujete. Pokud si na chodníčcích dáte záležet, získá vaše zahrada zcela nový rozměr a šmrnc.

Důležité je sladit vzhled

Je dobré myslet nejen na to, kudy pěšiny na zahradě povedou, ale i z jakého budou materiálu. Aby celek působil harmonicky, je třeba vše sladit se zbytkem zahrady a také domem.

Co se týká materiálu, výběr je opravdu široký. Od ryze přírodních prvků, jako je štěrk a písek, přes lámané kameny, cihly, dlažební kostky, dlažbu z umělého nebo přírodního kamene, dřevo až po velké betonové desky nebo železniční pražce.

Každý materiál má něco do sebe a každý má také jinou životnost. Pokud budete chtít cesty trvanlivé několik desetiletí, sáhněte po přírodním kameni nebo po betonu. Chcete-li něco opravdu šik, pak zvolte dřevo. To se ale musí pravidelně udržovat, takže je náročnější na údržbu.

Pečlivě vybírejte, kde pěšiny vytvořit

Pokud už zahradu máte nějaký ten pátek a dosud jste zde chodníčky neměli, neměla by být volba týkající se jejich rozmístění nijak složitá. Člověk totiž přirozenou cestou vyšlapává na svém pozemku pěšinky, kudy nejčastěji chodí. Pokud si ale nevíte rady, poraďte se se zahradním designérem.

Obecně platí, že přístupové a nejfrekventovanější chodníky spojující dům se zahradou se většinou navrhují co možná nejúčelněji. V zahradách větších a rozlehlých nemusí být chodníčky vždy nejkratší spojnicí, naopak vypadá lépe, pokud se vinou ve volném oblouku trávníkem. Pro malé pozemky zahradní architekti doporučují jen jeden přímý a osově umístěný chodník či pouze zatravněné nášlapné plochy.

Šířka chodníčků by měla být vhodná i pro vjezd s kolečkem nebo jiným vozíkem – obvykle stačí 60 až 80 cm, nejlepší je si to však vyzkoušet.

Zohledněte terén

Pozor na úroveň chodníku s okolním terénem – nikdy ho nezanořujte ani nevyvyšujte. V korytu by se za deště zadržovala voda, a vyvýšený zase překáží při sekání trávníku, nehledě na možnost úrazu při nepozorné chůzi.

Při plánování chodníčků věnujte pozornost také nerovnosti terénu a sklonu cesty. Pokud se bude pozemek svažovat, omezte k úpravě povrchu písek a štěrk. Museli byste zajistit jejich nesplavování obrubníky, přehradními vodními kanály apod. Zkuste dát přednost cihlám, větším kamenům nebo deskám s drsným povrchem, které lze pevně zakotvit. Do prohlubní, kde se drží vlhko, nedávejte dřevěný podklad, jako jsou pražce apod. Ty se na druhou stranu výborně hodí do svahů, kde vytvoří kaskádovitou cestu.

Co by měl splňovat ideální chodník

Nejlépe zahradní chodník vypadá, když harmonicky splývá s terénem a nikde nic zbytečně nepřečnívá. Minimální šířka je 60 až 70 cm, pohodlnější je ale kolem 100 až 120 cm. Čím větší zahrada, tím širší chodníček si můžete dopřát.

Po chodníčku budete pravděpodobně chodit i za deštivého počasí. I z toho důvodu je třeba myslet na to, aby vlhký povrch neklouzal. Je tedy vhodné sáhnout spíše po přiměřeně drsném povrchu, který i za špatného počasí zajistí bezpečnost.

Chodník by měl být také ideálně rovný, případně jen s malým stoupáním či klesáním. Pokud je terén svažitý, je potřebné, abyste do trasy vložili menší stupně, nebo dokonce schody. Ale i u zcela rovného chodníku je třeba zabezpečit minimální spád ke straně (podle materiálu od 1 do 3 procent), nezbytný pro odtok dešťové vody. Psali jsme také: S tupým rýčem nebo nůžkami toho na zahradě moc neuděláte. Nabruste si nářadí jako profesionál.