Ve volné přírodě se burunduk vyskytuje v severních částech Asie a Ruska. Zemní veverka je poměrně maličká, tělo měří asi 12 cm, ocas pak dalších 12 cm. Přesto kolem sebe vyžaduje hodně prostoru. Není to proto zvířátko ideální do malých bytů. Na druhou stranu, kdo má zahradu nebo prostorný balkon, může burunduka chovat i ve venkovní voliéře.

Teritoriální zvíře

Chovat více burunduků je velmi složité, jde totiž o teritoriální zvíře, které společnost svého druhu vyhledává jen v době páření. Jinak jsou zemní veverky dosti nesnášenlivé a mohou mezi nimi vznikat boje doslova na život a na smrt. Ve volné přírodě žije pár vždy na blízku, ale každý si striktně udržuje své teritorium. Pokud se přesto pokusíte chovat páreček, je potřeba zvířatům dopřát ještě více prostoru.

Velká klec je základ

Burunduk páskovaný potřebuje navzdory svému malému vzrůstu velkou a prostornou voliéru. Jak uvnitř, tak venku musí plocha pro jedno zvíře činit minimálně půl metru čtverečního a výška by měla být přibližně metr a půl. Výška je důležitá proto, že tato zvířátka ráda šplhají a skáčou.

U zvířat, která žijí v příliš malém prostoru, kde se navíc nemají čím zabavit, se rozvíjejí různé chronické poruchy chování. Tomu můžete velice jednoduše předejít tak, že do voliéry umístíte hodně větví a kmínků na šplhání. V kleci nesmí chybět ani nora nebo budka, do které se bude moci veverka schovat.

Materiál, z něhož je voliéra vyrobena, musí být odolný proti hryzání a nesmí mít žádné ostré výčnělky nebo špičaté plaňky, o které by si zvíře mohlo poranit nožky. Nejlepší je vysypat dno voliéry říčním pískem, a to i když burunduka chováte doma. Náplň do kočičích toalet nebo hobliny totiž burunduci často žerou, což neprospívá jejich zdraví.

Venkovní chov

Zemní veverku můžete bez problémů chovat i ve venkovní voliéře. Musíte ale zvířátku zajistit zateplenou noru či budku. A opět nezapomeňte na dostatek větví a prken, na kterých si bude moci veverka odpočinout. Co se týká samotného místa, vnitřní i venkovní klec by měla stát na klidném, světlém místě bez průvanu. A myslete také na to, že burunduk páskovaný si vyhrabává nory venku. Proto musí být pod voliérou nějaká zábrana, aby nemohl utéct, například betonová podlaha. Budku, která nahradí veverce noru, by měla být umístěna ve výšce. Vystlat ji můžete třeba senem.

Na mazlení moc není

Jestliže budete mít burunduka od útlého věku, snadno si přivykne třeba na krmení z ruky. Pokud ale hledáte zvířátko na mazlení, není pro vás zemní veverka moc ideální. Je plachá a mazlit se moc nenechá. Jinak je burunduk aktivní ve dne. Jde o velmi živé a zvědavé zvíře, které po většinu dne zaměstnává shromažďování potravy, kterou si schovává do nory.

V žádném případě však nemůžete burunduka nechat v bytě jen tak bez dozoru. Brzy by vám z něj udělal kůlničku na dříví. I když nejde o vyloženě mazlivý typ, je velká zábava burunduka jen tak sledovat.

Stravu si musíte namíchat

Speciální krmivo pro burunduky neseženete, snadno jim ho ale namícháte ze směsi semen pro ptáky a krmiva pro hlodavce. Vzhledem k tomu, že si zemní veverka ráda potravu schovává, je třeba mu podávat jen takovou stravu, která něco vydrží a hned tak nepodlehne zkáze. Dopřávejte burundukovi spíše menší dávky, prázdná miska ještě neznamená, že má hlad. Spíš je jídlo ukryté v noře.

Krmivo by mělo být pestré a rozhodně nesmí být příliš tučné. Ideální stravou jsou například slunečnicová semínka v přiměřeném množství, dále to mohou být mouční červi, stejně jako cvrčci a hotové krmivo pro ptáky, obsahující různé druhy hmyzu. Dopřejte mu také vrbové větvičky či větve ovocných stromů, o které si bude brousit zuby.

Čistotné zvířátko

Burunduk je čistotné zvíře, které vyměšuje obvykle na stejné místo. Toto místo je nutné pravidelně čistit a dezinfikovat. Dále musíte pravidelně kontrolovat, zda se v jeho budce nenachází zkažené krmivo. Jinak péči o tělo burunduk páskovaný nevyžaduje. Sám se udržuje pěkně čistý. A jakého věku se obvykle dožívá? Asi sedmi až deseti let. O tom, jaké nemoci na vás může přenést pes svým olizováním, jsme psali zde.