|  BYDLENÍ
út 14. května, svátek má Bonifác, zítra Žofie
Exterier
Polystyren patří mezi nejpoužívanější materiály 

Když zateplení přestane fungovat, je na čase dát budově nový kabát. Na výběr máte z několika materiálů

06. prosince 2023 14:34 / Depositphotos
 0   0
Jelikož nežijeme v teplých krajích, pro své pohodlí musíme prostory našich domovů nějakým způsobem vytápět. A když vytápíme, chceme, aby teplo nepřišlo nazmar a zůstalo hezky tam, kde má – uvnitř místnosti. Právě k tomu je třeba fasádu domu řádně zateplit. Podíl tepelné ztráty fasádou z celkových tepelných ztrát je u běžného rodinného domu cca 30 %. U vysokých budov s velkou plochou stěn, např. u panelových domů, je tento podíl ještě vyšší.

Když zateplení přestane sloužit, je potřeba rekonstrukce. Ne vždy však musí být důvodem přímo poškození fasády či dosluhování materiálu – někdy už prostě starší fasáda nestačí nové, přísnější legislativě. Zateplování budov kontaktním zateplovacím systémem se ve větší míře začalo provádět začátkem 90. let. Běžná tloušťka izolace byla v té době 50–80 mm, což odpovídalo tehdejším standardům. Ty se ale v průběhu let začaly zpřísňovat, což souviselo zejména s rostoucí cenou tepla i efektivitou zateplení. Co má ovšem dělat majitel domu, kde bylo zateplení realizováno právě v devadesátých letech a dnešním podmínkám již nevyhovuje?

Nový kabát vdechne nový život

Jednou z variant je kompletně demontovat zateplovací systém a vytvořit nový, silnější. Na trhu naleznete mnoho různých řešení, ovšem výběr je vhodné zkonzultovat s odborníkem. Vybírat můžete z různých typů zateplovacích systémů. Každý z těchto systémů má unikátní skladbu navrženou tak, aby na sebe jeho jednotlivé komponenty perfektně navazovaly. Tím systémy nejenže zajišťují vaši tepelnou pohodu, ale současně také prodlužují životnost objektu. Navíc vám ušetří i nějaký ten peníz – celkem lze díky nim uspořit 30 až 60 % nákladů za vytápění.

Nejčastěji používané materiály

Mezi nejpoužívanější materiály pro zateplení fasád v současnosti patří pěnový polystyren a kamenná izolace z čedičových vláken. Od dob svého vzniku prošel polystyren výrazným vývojem. Dnes se dokonce kvůli zajištění nejlepších protipožárních vlastností některé výrobky z polystyrenu doplňují vrchní vrstvou minerální vlny. Kamenná izolace je pak také oblíbená a rozsáhle používaná, neboť mimo jiné velmi dobře pohlcuje zvuk a je zcela nehořlavá. Mezi hlavní důvody oblíbenosti polystyrenu patří jeho nízká hmotnost, jednoduché zpracování na stavbě a výborné izolační vlastnosti zejména u šedých typů. Neméně důležité jsou i výborné mechanické vlastnosti, jako je pevnost v tlaku, tahu i smyku. Proto se zateplení polystyrenem může se všemi zárukami používat i ve velkých tloušťkách, nebo případně i s obkladem.

Zásadní výhodou minerální izolace je pak její nehořlavost. Proto je pro některé stavby s vyššími požárními požadavky přímo vyžadována požárními předpisy. I při zateplení fasády polystyrenem je povinné aplikovat bariéry z nehořlavé minerální izolace a pro budovy vyšší než 22,5 m je nutné minerální izolace použít na zateplení celé stavby. Nastavené protipožární standardy jsou důležité pro bezpečnost zateplování bytových domů a rozhodně se na nich nevyplatí nikomu šetřit.

Kamenná vlna, nebo také čedičová vlna, se vyrábí z roztavené horniny čediče. Takto roztavený čedič, tedy sopečná hornina, se dále rozvlákňuje a přidáním pojiva a dalších aditiv vzniká čedičová izolace. Kamennou čedičovou izolaci můžeme považovat za velmi univerzální a známý produkt. Kromě výše uvedených výhod kamenné vaty, tedy nehořlavosti a zvukové pohltivosti, je možno využívat také vysokou propustnost pro vodní páru. Rozhodně je také dobrou volbou, pokud chceme snížit spotřebu energie domu. Na desky se dále bez problémů, podobně jako u desek z polystyrenu, nanášejí další vrstvy jako tmel, výztužná perlinka, penetrace, ušlechtilá omítkovina, případně finální nátěr.

Starý izolant jako základ pro nové zateplení

Pokud stávající zateplovací systém nevykazuje žádné závažné vady, je možné si jej ponechat a vyhnout se tak nákladné demontáži a likvidaci starého izolantu. Nabízí se tedy tzv. zateplení na zateplení. Principem je ponechání stávajícího zateplovacího systému a vytvoření nové vrstvy izolantu tak, aby celkový součet zateplení odpovídal aktuálním standardům. Na původní zateplení se nalepí další vrstva izolantu podobně, jako to známe u klasického zateplení. Nové hmoždinky musí projít přes celé souvrství až do podkladu. Poté se vytvoří klasická základní vrstva s perlinkou a probarvená omítka.

Ačkoliv to zní jednoduše, je lepší dílo přenechat zkušeným nebo si minimálně nechat poradit. Než se totiž do zateplování vůbec pustíte, je třeba udělat revizi stávajícího zateplení – zjistit, jak je na tom pevnostně, jaký byl použit izolant, jaké požární předpisy musíte splnit, jestli jsou nutné požární pásy a podobně. Nejdůležitější je vyřešit statickou část, tedy jestli je vůbec možné nalepit na stávající zateplovací systém další vrstvu izolantu. Posuzujeme při tom zejména, zdali u původního zateplení nehrozí separace vrstev a tím i navazující poruchy zateplení nového. Nejen z tohoto důvodu je nezbytné si vždy na stavbu přizvat zástupce nositele zateplovacího systému, aby stav stávajícího zateplení zhodnotil a navrhl pak vhodné systémové řešení zateplení nového.

Zdroj: thermal-engineering.org,  blog.synthesia.com, TZ Isover.

Anna Novotná | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu