„Společně jsme silnější!“ Takový slogan si zvolila obranná spolupráce Evropské unie, která vznikla v samém závěru minulého roku. A totožné heslo se prolíná novoročními přáními dvou hlavních tahounů současné Evropy.

„Musíme znovu objevit evropskou ambici, znovu objevit suverénnější, jednotnější a demokratičtější Evropu,“ vyzval na Silvestra francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Německo a Francie chtějí společně pracovat na tom, aby se to podařilo, a tak přispět k vytvoření Evropy připravené na budoucnost,“ pronesla na konci roku německá kancléřka Angela Merkelová.

Francii, Německu a dalším probruselským politikům však na východě roste sebevědomá opozice. Maďarsko a Polsko jsou si blíž než kdykoliv předtím a pojí je právě i pohled na Evropskou unii a její roli.

Právě na západě často kritizované Polsko bude pro Evropskou unii zřejmě největší výzvou roku 2018. Formálně už byl zahájen proces, který by teoreticky mohl vést až k odebrání hlasovacích práv. Varšavě to hrozí za kontroverzní justiční reformu. 

„Chceme mít silné slovo, protože středoevropské země mají vlastní vizi o budoucnosti Evropy,“ horlil maďarský premiér Viktor Orbán. „Migrační kvóty, které měly být členským státům vnuceny, rozhodně odmítáme. Evropská komise takové právo nemá,“ zmínil hned po svém nástupu do funkce nově jmenovaný polský premiér Mateusz Morawiecki téma, které Evropu nebývale rozdělilo.

Podle výzkumného pracovníka institutu pro evropskou politiku Europeum Michala Víta bude pro Evropu v roce 2018 klíčové dění v Turecku a severní Africe a s tím související vývoj uprchlické krize. „Vše záleží na tom, jakým způsobem se bude vyvíjet vnější prostředí Evropské unie,“ zdůraznil.