Hlavní kladné ocenění převzal Nadační fond nezávislé žurnalistiky za podporu investigativních novinářů. Ceny v soutěži, v níž se hodnotí především přístup úřadů k informacím, vyhlásila pořádající Otevřená společnost.

Ondráček navrhoval za hanobení prezidenta až roční vězení, postih by podle kritiků mohl hrozit i za umělecké dílo, které by ohrožovalo vážnost hlavy státu. Poslanec zalitoval, že ho prý organizátoři na udílení nepozvali. „Rád bych si takovou anticenu převzal. Bláboly nějakých neziskovek mi jsou celkem ukradené," řekl poslanec. Advokátka a členka hodnotící poroty Hana Marvanová varovala před plíživým ohrožováním ústavou zaručených svobod. „Pokud přijdeme o svobodu projevu, postupně přijdeme i o další svobody," uvedla.

Novelu, kterou Sněmovna ani nezačala projednávat, chce přesto Ondráček v případě znovuzvolení předložit znovu. Předlohu původně podepsalo šest desítek poslanců z řad KSČM, ČSSD, hnutí ANO a Úsvitu. Někteří ale po kritice své podpisy stáhli.

Jednu z dílčích záporných cen obdržela Kancelář prezidenta republiky za to, že odmítla poskytnout text dopisu amerického prezidenta Donalda Trumpa k jeho odloženému setkání s Milošem Zemanem. Prezidentská kancelář se podle garanta soutěže Oldřicha Kužílka hájila tím, že dopis je "informace vzniklá bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovou povinnost zákon neukládá".

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček k tomu ČTK řekl, že se pořádající společnost zapojila do protizemanovské kampaně a že se zesměšnila, neboť dopis podle něj zveřejněn byl. Ovčáček odkázal na článek serveru Blesk.cz, který z dopisu citoval.

Záporné ocenění dostala také Sněmovna za přijetí novely stavebního zákona, která zrušila možnost veřejnosti účastnit se řízení prostřednictvím spolků. Zrušení kritizovaly zejména ekologické organizace. Senát naopak dostal kladné ocenění "za záchranu registru smluv", když zabránil jeho okleštění a přiměl Sněmovnu schválit kompromisní úpravy. Pozitivní cenu dostalo rovněž Brno za projekt participativního rozpočtu.