Největší německou automobilku v poslední době dohání jeden skandál z minulosti za druhým. Řešit tak musí kauzu s manipulacemi dieselových motorů, aféru kolem údajného kartelu s dalšími německými automobilkami a nyní také velmi nepříjemné informace týkající se minulostí její brazilské pobočky.

Před několika dny informovala německá média o tom, že Volkswagen spolupracoval s brazilskou vojenskou diktaturou, vedl černé listiny vlastních zaměstnanců s uvedením jejich politické orientace a umožňoval zatýkání levicově orientovaných pracovníků a jejich mučení na pracovišti.

Nyní zase vychází najevo, že k pravicovým extremistům byl Volkswagen v některých případech zřejmě naopak nakloněn. Rakušan Stangl, který za druhé světové války velel vyhlazovacím táborům v Sobiboru a Treblince, v nichž dohromady zahynul přes milion Židů, v brazilské továrně Volkswagenu pracoval v letech 1959 až 1967.

„Volkswagenu v Brazílii je úplně jedno, k jaké náboženské skupině kdo přináleží," vysvětloval později zvláštním způsobem šéf automobilky v této zemi Friedrich Wilhelm Schultz-Wenk, jak bylo možné, že zde Stangl pod vlastním jménem pracoval. Jak však poznamenávají německá média, v případě Stangla nešlo vůbec o jeho náboženské přesvědčení, ale o to, že byl válečným zločincem.

Automobilka mu podle NDR a Süddeutsch Zeitung nabídla pomoc i poté, kdy byl 28. února 1967 zatčen a bylo tedy zcela jasné, o koho jde. Stanglova žena se tehdy prý obrátila na Volkswagen a ten někdejší hlavě dvojice vyhlazovacích táborů doporučil svého právníka. Na to si následně stěžovala židovská komunita na německém konzulátu v Sao Paulu. Jestli konzulát zasáhl, není jasné, Stangla ale nakonec zastupoval jiný právník, kterého zaplatilo jeho rodné Rakousko.

Stangl byl v červnu 1967 vydán do Německa a v prosinci 1970 v Düsseldorfu odsouzen k doživotnímu vězení za podíl na vraždě nejméně 400.000 lidí. Ve vězení zemřel už v červnu následujícího roku.

Automobilka Volkswagen v Brazílii působí od roku 1953 a zaměstnává zde na 20.000 lidí. V zemi vládla v letech 1964 až 1985 vojenská junta. Během této doby přišly nejméně stovky lidí o život a tisíce se staly obětí mučení.