Třeba v podniku ve Valašském Meziříčí by aktuálně zaměstnali až čtyřicet nových řezníků. Nemají je ovšem kde brát. „Ve Valašském Meziříčí máme učiliště a učí se dva až šest řezníků ročně. To je strašně málo, protože když se vyučí, tak ti dobří jdou stejně někam do ciziny,“ stěžuje si ředitel MP Krásno Karel Pilčík. 

Po pracovnících se tak poohlíží i za hranicemi. V minulosti zaměstnala firma Mongoly, a protože jsou s jejich prací spokojeni, rádi by přivedli další. Zájem Mongolů o práci v České republice výrazně stoupá.

Zatímco v roce 2015 přijaly české zastupitelské úřady necelou pětistovku žádostí o zaměstnanecké karty, loni už jich bylo přes jedenáct set. „Vzhledem k tomu, že ten převis poptávky po zaměstnaneckých kartách je tak vysoký, nemůžeme zcela logicky dlouhodobě vyhovět každému žadateli,“ dodává mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.

o, že se právě Mongolové ucházejí o práci v masozpracovatelském průmyslu, není náhoda. Práce řezníků je jim totiž vlastní. „Často pocházejí z pasteveckých oblastí, tak jsou zvyklí zacházet s masem, jsou zvyklí zacházet s nožem, jsou zvyklí pracovat v horších klimatických podmínkách, například v chladu, ve vlhku,“ vysvětluje Jan Katina, výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa. 

Podle svazu by bylo na místě celý proces zjednodušit a urychlit, podobně jako tomu bylo například u pracovníků z Ukrajiny.