Lídři zemí skupiny G-20, tedy dvacítky nejvyspělejších a nejvýznamnějších světových ekonomik, nevyslali před dnes začínajícím klimatickým summitem OSN v Glasgow příliš silný signál. Na svém římském summitu, který dnes končí, mezi nimi totiž stále přetrvává rozpor ohledně stanovení zřetelného klimatického závazku. Zdá se dokonce, že cíl spočívající v dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050 zjemní. A sice tak, že jej nevztáhnou ke konkrétnímu roku, “2050”, ale k vágnějšímu termínu “polovina století”.

Klimatický summit v Glasgow je jednou z největších akcí takového typu, která se kdy v Británii konala. Zúčastní se jej zhruba 25 tisíc delegátů ze 196 zemí a z Evropské unie. Českou republiku bude zastupovat dosluhující premiér Andrej Babiš.

Šéf summitu v Glasgow, Alok Sharma, dnes zjevně i ve světle výsledku římského summitu krotil naděje na zásadní průlom v rámci boje proti klimatickým změnám. Účastníci summitu se o něj budou pokoušet v následujících dvou týdnech, po něž konference potrvá. Hlavním cílem summitu v Glasgow, organizovaného OSN, je přesvědčit jednotlivé země světa, aby učinily opatření zamezující globálnímu oteplení v rozsahu vyšším, než je 1,5 stupně Celsia. Pokud budou země světa totiž plnit jen své stávající závazky, teplota průměrně stoupne o 2,7 stupně Celsia ve srovnání s před průmyslovou érou.

Sharma upozorňuje, že země nedostávají ani těmto svým závazkům z klimatického summitu v Paříži v roce 2015. Průlom ani tak nelze čekat i proto, že glasgowského summitu se nezúčastní čínský prezident Si Ťin-pching. Čína je přitom největším světovým znečišťovatelem atmosféry, neboť ze všech zemí světa vypouští do ovzduší nejvíce skleníkových plynů, zhruba čtyřnásobek toho, co celá Evropská unie. Peking však do Glasgowa vysílá pouze vládního zmocněnce pro otázky klimatu.

Příštích čtrnáct dní, po dobu trvání konference v Glasgow, jistě budeme svědky intenzivního mediálního zvěstování o blížící se klimatické katastrofě. Neměli bychom mu příliš podléhat. Jde do značné míry o součást nátlaku na politiky, aby v rámci boje s klimatickými změnami postupovali razantněji. Jenže tyto výzvy plynou často z úst lidí, kteří přímo nebudou tolik zasažení dopady třeba zdražujících energií, které nyní v přímém přenosu pociťují i miliony domácností v ČR.

V Česku jsou energetickou chudobou potenciálně ohroženy podle červencové zprávy Evropské komise více než čtyři miliony lidí. Ti si další přitvrzení v boji s klimatickými změnami pravděpodobně nepřejí. I proto, že vnímají, že varování organizací typu OSN se nenaplňují.

Vždyť už v červnu 1989 OSN důrazně varovala před dopady globálního oteplování. Její tehdejší vrchní představitel pro environmentální otázky Noel Brown uvedl podle archivní tiskové zprávy agentury AP, že “celé národy mohou být vymazány z povrchu zemského vlivem stoupající hladiny oceánů, jestliže se nepodaří trend globálního oteplování zvrátit do roku 2000”.

K žádnému zvratu před rokem 2000 nedošlo. OSN přitom v roce 1989 dále varovala, že pokud se tak nestane, pokud ke zvratu během 90. let nedojde, “skleníkový efekt se vymkne kontrole ze strany člověka”. Tající polární čepičky měly podle tehdejší prognózy vést k růstu hladiny oceánů, která například zatopí souostroví Maledivy. Nic takového se dosud nestalo. Brusel chystá klimatickou daň pro vlastníky domů a aut.

Zdroj: tallahasseereports.com, fxstreet.cz.