Vědci ale varují, že už nezbývá moc času na provedení klíčových studií, které by mohly pomoct otázku původu koronaviru objasnit. Mezinárodní skupina badatelů, která se na jaře účastnila mise Světové zdravotnické organizace (WHO) v Číně, zároveň upozorňuje, že jim dodnes chybí některá data, které po Číně požadovali. Vědci upozorňují, že na provedení některých studií už by mohlo být brzy z biologického hlediska pozdě.

V komentáři pro časopis Nature také reagují na kritiku mise s odkazem na její omezený mandát a zmiňují další studie, jejichž dokončení má prioritu. Mimo jiné jde o dohledání prvních případů nákazy virem SARS-CoV-2 a výzkum přítomnosti protilátek v Číně i mimo ni nebo výzkum dalších zvířat ve volné přírodě a na farmách. S ohledem na stávající poznatky podotýkají, že nejpravděpodobnějším scénářem je nadále přenos ze zvířete na člověka, k čemuž mohlo dojít například na tržišti či farmě. Žádná nové informace, které by poukazovaly na laboratorní původ koronaviru, se podle nich neobjevily. „Veřejně jsme volali po zveřejnění jakýchkoliv nových dat, která by podporovala hypotézu o úniku viru z laboratoře a jejich zaslání WHO. Žádné jsme neobdrželi," komentují situaci vědci.

Vědci upozorňují, že Čína i přes opakované výzvy WHO dodnes neposkytla data o prvních 174 případech infekce z prosince 2019. Peking to odmítá s odkazem na ochranu soukromí dotyčných lidí. K dosažení finálního posouzení původu covid-19 bude s největší pravděpodobností zapotřebí spolupráce Číny. „Peking ovšem nadále brání globálnímu vyšetřování, odmítají sdílet informace a obviňují jiné země včetně Spojených států. Tyto kroky z části odrážejí vlastní nejistotu čínské vlády ohledně toho, kam by mohlo vyšetřování vést, a také její frustraci, kterou mezinárodní společenství využívá k vyvíjení politického tlaku na Čínu," uvádí zpravodajci.

Vědeckou debatu sleduje i molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Podle vědce vir nebyl na počátku optimalizovaný na člověka. „Většina významných virologů, kteří se věnují interakci mezi patogenem a hostitelem a kteří pracovali na ebole a dalších virech, se většinou shodují, že únik z nějaké laboratoře je mnohem méně pravděpodobná teorie než zoonotický původ," objasnil v rozhovoru pro Český rozhlas.

Právě evoluční cesta viru patří podle vědců k argumentům, které nahrávají přirozenému původu, i když je první fáze vývoje stále zahalena tajemstvím. „Stále se nám nepodařilo v netopýrech najít velice blízký virus, ze kterého by vzešel. Ty, které se zatím našly, nejsou přímí předci," objasňuje Pačes s tím, že genom nejbližšího příbuzného zvířecího koronaviru, který vědci objevili (RaTG13), se shoduje jen z 96 procent. Tento rozdíl představuje více než tisíc odlišných mutací a desítky let evolučního vývoje.

„Největší argument pro to, že šlo o přirozený přeskok, je ten, že už se to v historii mnohokrát stalo. Není to nic divného. Je to něco, s čím počítáme. Ale je řada argumentů, která říká, že je to divné. A ono to svým způsobem divné je, protože to způsobilo pandemii. Ale ten virus musí být trošku divný, když způsobil pandemii," myslí si Pačes. Podle něj nebyl virus na počátku optimalizovaný na člověka. Ukazuje se, že se stále adaptuje. To je vidět i na těch nových variantách, jak se šíří a postupně jsou lepší a lepší. I proto je Pačes přesvědčen, že s odstupem času bude stále složitější zjistit původní koronavir. „On už ten virus teď nemusí být k dispozici. Mohl se šířit na nějaké farmě a ta zvířata už jsou pryč. Je otázka, jestli se tohle povede. U SARSu to trvalo deset let," připomíná Pačes.

Podle vědce Čína neuváděla všechny informace. „Číňané zatajují informace. O tom není pochyb. Některé zatajují z důvodů, které nejsou úplně jasné. Je to s tím jenom spojené a patří to k jejich naturelu. Některé zatajují, protože na začátku pandemie asi nadělali dost chyb a způsobili rozšíření viru právě tím, jak informace tajili. Proto nechtějí, aby se v tom někdo moc šťoural. Takže vytváří narativ, že to pochází odjinud a že u nich to nemohlo být. To dává smysl z hlediska propagandy, ale z biologického hlediska to smysl nedává," uzavírá Jan Pačes. Odlišné názory na koronavirus vadí. Je to jako za normalizace, říká senátor Žaloudík.

Zdroj: nature.com, irozhlas.cz.