V červenci činila inflace v eurozóně 2,2 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině září.

Nejvíce se na zrychlování inflace projevují ceny energií. Ty v eurozóně meziročně zdražily o více než 15 procent. Na tříprocentní inflaci se podílí z 1,7procentního bodu, tedy více než z poloviny. Nejvíce se inflace projevuje v Pobaltí. V Estonsku dosáhla meziroční hodnoty pět procent. V Litvě spotřebitelské ceny meziročně stouply o 4,9 procenta a v sousedním Lotyšsku o 3,6 procenta. Výrazně se zdražuje také v Belgii, meziročně o 4,7 procenta. Slovenská meziroční inflace dosáhla 3,3 procenta.

Loni v srpnu, kdy na ekonomiku eurozóny výrazně dopadala omezení spojená s koronavirovou pandemií, se inflace dostala do záporných hodnot, a to na minus 0,2 procenta. Od přelomu roku inflace stabilně roste a v osmém měsíci se vyšplhala nejvýše od podzimu 2011.

ECB již dříve uvedla, že počítá s dalším růstem inflace. Způsobí jej však podle ní pouze dočasné faktory, centrální banka proto svou podpůrnou měnovou politiku měnit nehodlá.

K výraznému zrychlení růstu cen přispěly v srpnu zejména ceny energií, které vzrostly o 15,4 procenta, zatímco v červenci jejich růst činil 14,3 procenta. Rychleji šly ovšem vzhůru i ceny neenergetického průmyslového zboží, které vzrostly o 2,7 procenta, kdežto v červenci jen o 0,7 procenta. Na tempu nabral i růst cen potravin, alkoholu a tabákových výrobků, který dosáhl dvou procent v porovnání s červencovými 1,6 procenta. Ceny služeb se zvýšily o 1,1 procenta, což je o dvě desetiny bodu více než v červenci. Horké předvolební téma. Proč šplhá inflace do závratných výšin a kdo za to může.

Zdroj: ec.europa.eu.