Pokud by návrh prošel, vzroste příští rok minimální mzda o 18 procent. Průměrná mzda přitom poroste jen tempem 4,3 procenta, jak vyplývá z květnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky. Minimální mzda by tedy rostla tempem více než čtyřikrát rychlejším než mzda průměrná. Jinými slovy, stát by firmy a podniky a další zaměstnavatele nutil zvýšením minimální mzdy v takovém rozsahu přidávat nejhůře placeným zaměstnancům mnohonásobně výraznějším tempem, než jakým jsou připraveni přidávat v průměru svým zaměstnancům jako celku.

„Plán ministryně Maláčové, který podporuje celá ČSSD i odbory, signalizuje, že jak řada politiků, tak odboráři si odmítají přiznat ekonomickou realitu. Vláda látáním výpadku koronavirové krize zatížila hlavně živnostníky, firemní sféru, banky, ale také kraje a obce. A pochopitelně, prostřednictvím citelného navýšení dluhu, všechny daňové poplatníky," upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Navrhovaný růst minimální mzdy přitom dále zatíží firemní sféru, neboť se od výše minimální mzdy odvozuje například i výše mezd zaručených. Ty stanovují minimální mzdu pro jednotlivé profesní skupiny. Jenže zaměstnavatelé firemní sféry už během pandemie do značné míry finančně vykrváceli a nyní musí své náklady osekávat.

Důvod, proč dosud výrazněji neosekávají personální náklady, a proč tedy nepropouští, spočívá zejména v záchranných programech vlády, jako je Antivirus. Jenže ty v důsledku platí či zaplatí opět daňový poplatník. Vláda na jedné straně tedy z kapsy daňového poplatníka udržuje uměle zaměstnanost, motivuje zaměstnavatele k tomu, aby ještě nepropouštěli, na straně druhé jim hodlá přidat další břímě v podobě navýšení mzdy minimální a mezd zaručených.

Situace, kdy minimální mzda roste rychleji než mzda průměrná, je částečně obhájitelná ještě tak v době prosperity, pokud panuje širší společenská shoda na tom, že minimální mzda je příliš nízká. Ovšem v krizovém čase zcela ztrácí své opodstatnění a její obhajoba je podle Kovandy čirým populistickým nátlakem, motivovaným nyní i blížícími se volbami, který postrádá špetku ekonomické racionality a je bezohledný k jiným socioekonomickým skupinám v čele se zaměstnávajícími podnikateli a obecně zaměstnavateli. A rovněž je bezohledný k obcím a krajům, které růst minimální mzdy a mezd zaručených rovněž poškozuje, neboť pochopitelně zvyšuje mzdovou úroveň i ve sféře veřejné, například v oblasti veřejných služeb, jež města a obce hradí ze svých rozpočtů, uzavírá Kovanda. Další populistický nesmysl z pera ministryně Maláčové.